Jak mluvit se psem -díl 49- Stop masmédiím a předsudkům! Část druhá

8. června 2013 v 13:30 | K.M.Valentová |  Co bychom neměli opomíjet
Autorka fotogorafie: Lucia Koštialová, které patří americký stafordširský teriér jménem Dragon, jehož můžete vidět právě na fotce.

Pomáhají tam, kde je třeba

Na fotografii můžete vidět dvouletého Dragona, jehož majitelka pracuje s dětmi, které jsou omezeny různými hendikepy, jako je autismus, downův syndrom, poloslepota apod.
Zeptala jsem se tedy majitelů, těchto "psích samurajů," jestli s pejskem dělají takovou činnost, u které jsou v těsném kontatku s dětmi, případně cizími lidmi?



Majitelka výše zmíněného Dragon, Lucia Košťialová, odpovídá jednoznačně takto:
"Keďže môj pes je signálny s tým špeciálnym výcvikom pre nepočujúcich, čiže je neustále so mnou, občas aj v práci - pracujem v škôlke s malými deťmi. Kľudne by mohol robiť aj canisterapeuta."

Majitelka psí školy Canikenny, paní Monika, uvádí:
"Ano - canisterapie, bruslení, sportovní kynologie, výlety a další."

Anna Karličevová říká:
"Výtah, metro, plná tramvaj - spousta lidí okolo, pes i fena si jich nevšímá."

Dobře, tady máme možnost vidět vyjádření jednotlivých majitelek, a teď se zamysleme, jestli kupříkladu některá z televizí někdy ukázala pitbula, který se s majitelem věnuje canistarapii, s určitostí říkám, že jsem neviděla ani jednu jedinou reportáž, kde by se něco takového zmiňovalo, ale to není otázka jen canisterapie a dalších užitečným věcí, které pejsci se svými majiteli dělají, jde zde především o jeden velký předsudek, že tato "bojová plemena" nejsou vhodná k dětem. Kde je tedy pravda? Vlastně k dítěti není vhodný žádný pes, pokud neví, jak se k němu chovat, a také hlavně naopak, pokud dítě neví, jak se chovat ke psu, a pokud už někdo zmíní tento názor, tak rozhodně neví o čem mluví, z důvodu, že tato plemena jsou jedna z nejméně nervózních a psů a nejvíce oddaných a milujících plemen, jenže opět bude více přesvědčivé vyjádření přímých majitelek, proto uveřejním další otázku spolu s reakcemi na ně.

Renata, majitelka kříženečka amerického pitbulteriéra se staforšírským bulteriérem, uvádí k otázce, týkající se vztahu k dětem následovné:
"Vztah k dětem, to je u nás peklo každé dítě je ihned naše, nedej bože aby se mu pokusila dát maminka na zadek. Okamžitě má potřebu ho bránit. K dětem v kočárku nakukuje jako surikata,něžně jim olízne ručku,když to rodič dovolí a nejradši by si ho odnesl domů,což se divím,když jednoho dvouletého draka,co mu nedá chvilku pokoj, má doma. Co se rodiny týče, tak by za nás i dýchal a hlavně teda za syna! Už když jsme ho donesli z porodnice nám bylo jasné, že bude vše ok. Nepustil nám k malému tchýni,ze které to po oslavě ještě táhlo a každou návštěvu si pečlivě prozkoumal,než ji vpustil do domu. Teď jsou se synem nerozlučná dvojka, a i když má ten náš dvouleťák nápady typu strčit pejskovi tužku do čenichu, atd.,tak se pes jednoduše sebere a uteče se schovat za mě."

Alena Šimonová vlastnící staforšírského bulteriéra říká:
"Máme doma 2 děti 8 let a 2 roky a můžu říct,že vztah mají úžasnej nevrčí na ně,nekousne je,je k nim opatrný,sice ta dvouletá cácorka na něj zkouší, co se dá,tahá ho za ocas,skáče na něj,sedá na něj a ještě se nám nestalo,že by po ní vyjel,jsou to prostě kamarádi a je vidět,že ten pes má jakoby takovej respekt k těm dětem,ví co smí. To samé k dospělým."

Aneta Čapková, majitelka sedmileté rottweilerky, Suri, popisuje vztah k dětem takto:
"K cizím lidem je Suri obezřetnější, potřebuje čas na seznámení,ale to jsme ji i učili, s dětmi má výborný vztah, ráda si hraje,ale zároveň je na ně opatrná, aby neublížila, a s blízkými přáteli a rodinou vychází taky skvěle.Je to mazel."

Toto je pouze minimum názorů, které mi byly zaslány, bohužel všechny je zveřejnit by mi zabralo další dva články, proto doufám ,že se ostaní nebudou zlobit. Smyslem však zůstává, že i přes všechny odpovědi, které mi přišly, jsem nedošla k žádné, která by zmiňovala bezdůvodnou agresivitu vůči dětem. Sama jsem byla svědkem velmi hravé a hodné fenky staforda, která vyrůstala s malou holčičkou, fena byla nadšeným "aportérem," a majitelka stejně tak potvrdila, že je vše jen o výchově, a že z těchto plemen udělali v některých lidských očích vysloveně zrůdy média, proto má další otázka na majitele zněla:

"Proč myslíte, že lidé vidí na těchto plemenech jen tu negativní stránku?"

Edita Holzknechtová, majitelka minibulteriéra:
"Medializace, a bohužel si je někdy pořizují magoři, aby si zvedli své ego, nechápu. Ja toto plemeno miluji od dětství, deda choval bulika a ja pak na animal planet viděla, že existuje minibul a věděla jsem, že toho chci."

Monika Hladká, majitelka stafordšírského bulteriéra:
"Můžou za to hlavně média, která podávají zkreslené a velmi často nepravdivé informace. Uvedu nějaký příklad: Fena pokousala odchytovou službu. Měla štěňata. Media všude hlásala, jak "bojové plemeno" napadlo lidi a bez problémů je pokousala...A pravda? Vyděšená fena německého ovčáka, bránila svá štěňata schovaná v seníku... Další perlička - Když malé dítě bylo pokousáno pitbulem. Pravda? Jednalo se o nějakého vořecha, který vzdáleně jako APBT vypadal... Lidé z nich také mají strach kvůli tomu, že tato plemena vypadají mohutněji a kvůli jejich tlamkám nebezpečněji a ještě když jim lidé kupírují uši i přes to, že je to v ČR zakázáno a pořídí si je nějaké pochybné existence... Ale špatný člověk udělá nebezpečného psa z jakéhokoliv plemene. Příkladem jsou paničky malých pejsků, které nás neustále napadají ... a pak si takový člověk pořídí silnějšího psa..co se asi tak stane ... Média by neměla šířit paniku, ale podávat pravdivé informace, né vymyšlenosti, které tak rádi předhazují mediálním ovcím a ty to žerou, místo toho aby si zjistili pravdivé informace "

Monika, majitelka psí školy Canikenny:
"Především kvůli médiím, ale bohužel svůj podíl na to maji i někteří vlastníci tohoto typu psů. Lidé, jež si bulla pořídí z modního důvodu nebo pro zvýšení ega či řešení vlastních komplexů a o povaze a výchově takového psa nevědí téměř nic a ani je to nezajímá - hlavně, ze pes budi respekt.."

Renata, vlastnící kříženečka amerického pitbulteriéra se staforšírským bulteriérem:
"Myslím,že většinu toho dělají media a neucelené informace o útocích těchto plemen na lidi,potažmo děti. Nikde neřeknou,že dítě psovi zarazilo tužku do oka,tahalo ho za bolavé ucho...atd... Vždy je jednodušší svalit vinu na někoho,kdo se nemůže bránit. K mediím snad jen to,aby si reportéři ověřovali informace a podávali ucelené informace... Raději nic víc,protože chci být slušná."

Lucia Košťialová, majitelka amerického stafordšírského teriéra:
"Mediálny problém. Nič viac k tomu neviem dodať, iba to že nie každý útočný pes je pitbull a im podobné plemená. Najčastejšie k tým novinám o útokoch psov pridávajú illustračnú foto, kde je práve agresívne vyzerajúci pitbull, hoci to bol úplne iné plemeno. A viete prečo? Lebo pitbull tak dobre a nebezpečne vyzerá. A potom si čitatelia/diváci myslia, že to bol pitbull, hoci to bol úplne iné plemeno, napr. nemecký vlčiak, preto sú vzniknuté predsudky a to úplne zbytočne."

Aneta Čapková, vlastnící sedmiletou fenu rottweilera:
"Protože je neznají,bojí se poznat a moc se dívají na televizi.Taky jsou mezi námi lidé,kteří tyto plemena nezvládají nebo přímo vychovávají k agresivitě.Bohužel to pak poškozuje všeobecně jejich jméno."

Všechny uveřejněné odpovědi odkazují na to, že se opravdu nejedná o krvelačné monstra, ale o milující pejsky, kteří pokud se -bohužel- dostanou do špatných rukou nemohou za to, jak se jejich povaha vivine, s osobních zkušeností vím ,že i z jezevčíka uděláte agresivní potvoru.

Jeden obrovský předsudek

A to přesněji ten ,že tato plemena vysloveně necítí bolest, a proto je můžete bít "hlava, nehlava," jenže to je snad největší hloupoust, kterou slyšela, bohužel i před týdnem jsem se dočetla, že jako výchovný prostředek můžete klidně použít kopání a mlácení dohlavy, a i takoví mají to svědomí nazývat se milovníky psů. Jestliže některá z těchto plemen mají posunutý práh bolesti, neznamená to, že bolest necítí, to jsou dvě odlišné věci, proto jsem opět požádala o vyjádření k této problematice.

Alena Šimonova, majitelka stafordšírského bulteriéra:
".Myslím,že všichni pejsci cítí bolest,jen tohle plemen má posonutý práh bolesti,takže když šlápnete jinýmu pejskovi na ocas zakňučí,kdežto tenhle si ani nevšimne,to ale zase neznamená,že budu zkoušet co ho bolí a co ne.:

Anna Karličevová, vlastníci anglického bulteriéra:
"Každý pes cítí bolest. Ale jinak na ni reaguje. Pokud toto plemeno, bulteriéra kopnete do zad, bude ho to bolet, ale nepohne se. Nevyvoláte reakci. Pokud ho kopnete do slabin, bude kňourat. Pes bolest cítí, ale nedává ji tolik najevo + neovlivňuje jeho psychiku. Pokud bude jezevčík po operaci, stejnou bolest projeví Nouráním a skleslou náladou. Bulík na stejnou bolest bude reagovat poleháváním, nebude kňorat a pokud mu hodíte míč, sebere síly a donese jej."

Monika Hladká, majitelka stafordšírského bulteriéra:
"Je to jen pověra...stačí to vidět jen při hraní, když jí nešikovně chytnu za ouško, tak to je jekot nebo když si hraje s jinými psy."

Lucia Košťialová, vlastnící Dragona:
"Títo psi naozaj cítia bolesť ako každý živý tvor, len sú zdatnejší a nedávajú to veľmi najavo."

Monika, majitelka psí školy Canikenny:
"Každý pes cítí bolest, ovšem bull plemena ji cítí mnohem později než psi jiných ras. I mezi nimi jsou ovsem rozdíly. APBT ma práh bolesti snizeny nejvíce a SBT nejméně."

Aneta Čapková, majitelka sedmileté rottweilerky Suri:
"Myslím,že našim přešlechtěním mají rottweileři, nebo pitbullové určitě snížený práh bolestivosti."

S výše uvedeným předsudkem se vážně lze velmi často setkat i u majitelů právě těchto plemen, kteří tvrdí, že tato plemena nelze vychovat jinak, než za použití fyzického nasílí, já s tímto předsudkem jednoznačně nesouhlasím, určitě je rozdíl jestliže zvíře necítí bolest, či jestli má posunutý práh bolesti, dle výše zmíněných názorů majitelek, lze také říci, že je u každého pejska individuální věc, tudíž je odporností nejvyššího stupně tvrdit, právě že užívání fyzických trestů je vhodné právě pro tato plemena. Fyzické trestání není vhodné pro žádného psa, tady bych se zamyslela nad jednou velmi hezkou myšlenkou: "Pes, kterého majitel uhodí, by mohl kousnout, ale za celý život majitele opravdu nepokouše." Když se nad výše uvedenou větou zamyslím více, tak se mi do očí derou slzy, při pomyšlení na oddanost psů majitelům, kteří je i tak bezhlavě bijí.
Každého psa, nejen tato plemena, lze zkazit násilným přístupem k nim, tento článek píší i z důvodů toho, abychom si uvědomili, že za chvíli se jim může znelíbit náš pes, jelikož je to stále dokola, ale někteří lidé to prostě nechtějí vidět a ovlivňovat se nechávají zcela dobrovolně!

Utvářejí naše názory, tak si to přiznejme!

Ještě před tím, než jsme si pořídili psa do bytu, byla moje maminka takřka nepříznivcem jakýchkoliv psů, jednoduše k nim neměla vztah, ale dnes je to právě ona, kdo rozmazluje a rozplývá se nad každým, kterého potkáme. Podobný názor měla na psí samuraje, nýbrž potom, co se o psy začala více zajímat, zjistila a řekla: "Média jsou to nejhorší, co společnost vyprodukovala," tento názor, ale nemínila pouze v souvisloti se psy, ale v době kdy ho řekla, se této tématiky úzce dotýkal, on totiž zrovna probíhal případ ženy, kterou usmrtila smečka rottweilerů, samozřejmě nejdřív bylo vše hozeno na psy, a až po nějakých těch dnech vyšla najevo informace, že psi jsou prakticky chudáci, ale i když všichni nakonec vědělo, jak to bylo, prvotní reportáž ovlivnila natolik jejich mínění, že jsem slýchala velmi nehezké názory, právě na toto plemena. Jelikož se blížíme ke konci článku, chtěla jsem po majitelkách, aby se vyjádřili, k této mé otázce.

1. Pokud byste měla možnost říct něco, ke všemu co nám média předkládají, co by to bylo?
Lucia Košťialová, majitelka Dragona
"Sú úbohí, potrebujú senzácie, inak by sa im médiá tak dobre nepredávali... Radšej sa zdržím komentára."


"Dragona můžete opět vidět na obrázku, při jedné z událostí, které pravidelně probíhají ve školce, kde majitelka pracuje s dětmi, které jsou hendikepovány."

Monika, majitelka psí školy Canikenny:
"Proč při jakémkoliv útoku psa na člověka je použit ilustrační obrázek některého bulla? Proč kdejaký kříženec labradora je médii představován veřejnosti jako "bojový pes" typu bull? A samozřejmě spoustu dalších otázek a vět oznamovacích."

Edita Holzknechtová, majitelka Elvina - minibulteriér:
"Ať začnou dávat pořady typu Dogs 101, kde je krásně popsáno dané plemeno, jeho výchova, jestli se hodí k dětem, na agility, atd. Ať lidi nevidí jen to špatné, ale asi by se na to dívali zrovna ti, co to nepotřebuji, bůh ví."

Renata, vlastnící kříženečka amerického pitbulteriéra se staforšírským bulteriérem:
"K mediím snad jen to,aby si reportéři ověřovali informace a podávali ucelené informace.:

Aneta Čapková, majitelka rottweilerky Suri:
"-Média vždy řeknou jen: "Bojové plemeno" pokousalo dítě,nebo člověka,ale nezajímají se proč to ten pejsek udělal,jestli mu neubližovali...Vezmou si z toho jen něco.Většinou to nejhorší!"

Alena Šimonová, vlastnící bulteriéra Nera:
"Asi bych nejspíš řekla jen to,že za výchovu pejska může člověk,a lidé by si měli pořádně rozmyslet co a jaký čas hodlají investovat do pejska,protože pokud to bude maximum tak se jim to vše v dobrým vrátí,pokud si psa vezmou jen,že si potřebují něco dokázat a nevěnují se mu,tak si za následky odpovídají sami a je hloupost svádět to na psa."

Monika Hladká, majitelka stafordšírského bulteriéra:
"Proč média takové lži a polopravdy předkládají lidem? Protože moc lidí by nezaujal nápis článku: "Kříženec pokousal člověka"...ale když tam napíšou: Bojové plemeno opět útočilo, tak mohou počítat s velkou čteností onoho článku, kde samozřejmě nechybí ani fotografie psa s vyceněnými zuby (RTW, SBT, AST či APBT) a až pak někde na konci článku se možná dočteme, že pes byl vyprovokován, či nezodpovědná matka nechala dítě o samotě se psem (to mu samozřejmě ublížilo) nebo na pozemek střežený psy vnikl člověk, který tam neměl co dělat... Vždy v 99% takových případů za to může člověk, ať majitel psa a nebo cizí člověk, který byl napaden... Děti jsou vychovávány některými matkami, ve strachu ze psů, místo aby dítěti bylo vysvětleno jak má správě k cizím psům přistupovat, že se nemá cizím psům vrhat kolem krku a bez dovolení si na psa nešahat... Děti by měli být s tímto seznamovány i ve školách."

Monika Karličevová, vlastnící anglického bulteriéra:
". Nejdřív to vyzkoušejte, dejte šanci jakémukoliv bull plemenu. Pohlaďte ho, prožijte s ním 1 den a poté si utvořte vlastní názor.
Pitbul, bulteriér, staford, každé plemeno je jiné, neházejte je do jednoho pytle.Španou výchovou a předsudky zkazíte jakéhokoliv psa, čivavu i bulteriéra."

Víte, já osobně žádného z těchto psů nevlastním, jen u prarodičů máme rottweilerku, ale ta de facto nespadá pod mou výchovu, nýbrž vedení prarodičů, já jsem nikdy moc nedala na média nebo noviny, vždy se snažím utvořit si objektivní názor na věc sama, i když jdu hlavou proti zdi, jak říkal můj učitel zeměpisu, bez pomoci veřejnoprávních médií, je mi sice jen sedmnáct, ale i přesto mě neustále rozčilují názory mých vrstevníků ve škole, jelikož chtějí pitbulla, staforda, mastifa, bulteriéra a další, jen proto, že vypadají "drsňácky," a odmítají pochopit, že pes není módní doplněk, a právě díky těmto lidem se může i čivava stát, neovladatelným živlem.

A jelikož si myslím, že jsem opravdovým milovníkem psů i zvířat obecně, snažím se poznat povahu i těch, které prozatím vlastnit nemohu a nedělat ukvapené názory, jen proto, že lidé neumí vychovat psa.

Dle mého názoru je podstatné uvědomit si, jestli chceme životního přítele nebo zastrašovací nástroj, pakliže chceme osilnit druhé, měli bychom pracovat sami na sobě a nezneužívat k tomu čtyřnohé přátele, kteří za nic nemohou.

Speciální poděkování patří mé úžasné designérce Dominice Barišové, za to, že navrhla toto skvělé téma, dále pak dotázaným majitelkám, za zapojení a upřímně odpovědi, a Lucii Košťialové, které poskytla fotografie k tomuto článku. Věřím tomu, že tyto dva články nebyly marným výstřelem do tmy, jelikož díky návštěvnosti blogu a anketám, přibližně vím, kolik nepejskařů zde chodí, tudíž zcela jednoznačně nebudou vniveč.

Fotografie: Lucie Košťialová, na fotografii pes Dragon ve školce, pro děti s hendikepem.

A ještě jedna věc, vzpomínáte na tu dobu nedávno, kdy byli odsuzování němečtí ovčáci?
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 monca-beny monca-beny | Web | 19. června 2013 v 15:41 | Reagovat

Ahoj suprový článek moc hezky napsaný. Super desing. Moc hezký :) Koukla bys na můj nový blog je o Benovi? :) Díky

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama