29. prosince 2012 v 16:36 | K.M.Valentová
|
Posedlost se většinou váže k exorcismu, ale dnes jí budeme definovat jako nepřirozené chování zvířete, které má za následek kupříkladu špatnou komunikaci mezi majitelem a zvířetem, kvůli odmítání vzdát se daného předmětu.
Za nejčastěji, psy oblíbený, předmět můžeme považovat klasický balónek. Posedlost se nemusí projevovat neustále, lze jí pozorovat jen v určitých místnostech nebo venku. Nejsem si úplně jistá, proč tomu tak je, ale dokáži si logicky vyvodit některé aspekty, napadá mě, že třeba jen venku se nalézají kameny nebo šišky nebo si pes pamatuje, že jen v některé místnosti zahlédl světýlko laseru, a proto ho neustále vyhledává. Určitě existují i jiná vysvětlení, ale já coby laik, nehledám složitosti, tudíž se přikláním k této verzi.
Jaké příčiny posedlost má?
Většinou nic není bez důvodu, takže pojďme zkusit vyvodit několik bodů, ze kterých je možné, aby tato negativní vlastnost propukla.
Napadá mě jednoznačně:
- Frustrace
- Nezačlenění se do společnosti
Obě dvě možnosti spolu určité souvisí. Pokud nevíte, co představit pod pojmem frustrace, pak mi dovolte abych použila definici Naší paní profesorky, a sice, že se jedná o krátkodobé neuspokojení potřeb, kterému brání určitá překážka. V případě neschopnosti spíše majitele, než psa pochopit svého mazlíčka, pak není třeba vysvětlovat oč se jedná. Ještě mě napadá jedna varianta, a sice, že někteří psi jsou opravdu hyperaktivní a následkem toho vzniká posedlost určitým předmětem.
Jak posedlost probíhá?
Asi špatně definována otázka, ale podstatou zůstává její odpověď. Řekla bych, že si zvíře nárokuje určitý předmět a vyžaduje v dané chvíli jeho plné "využití." V případě hledání světýlka laseru, to nejspíš takto nebude, ale bavme se nyní o hmotných věcech. Opravdu netuším zda je možné, aby byl pes v tomto rozpoložení agresivní a daný předmět si nárokoval, jelikož jsem zatím neměla tu čest setkat se s až takovým případem, spíše jsme na horách potkali boxera, který měl tendenci přinášet šišky komukoli novému, kdo se na chatě jeho majitelů objevil a neustále vyžadoval, aby mu byla šiška házená a on jí pak zase mohl přinést, výdrž měl opravdu excelentní. V jeho případě se spíše jednalo o to, že jeho majitele si ho nijak zvlášť nevšímali, spíše ho brali opravdu jako psa, a tak se mu věnovali sem tam, společnost kterou na horách měl, byla kočka a pár dalších zvířat, takže komunikace s ostatními druhy nebyla zrovna nejlepší a dle mého úsudku, byl následkem toho frustrovaný, tudíž to řešil tak, že jakmile přišla návštěva nashromážděnou energii použil na její vybití, následkem toho přišlo návštěvě, že je šiškami posedlý, jakmile jednu nemohl najít, ihned si opatřil novou a tak se to opakovalo pořád dokola. S nezačleněním se do pomyslné smečky, také určitým způsobem frustraci můžeme spojovat, jelikož podle mě vzniká následkem neuspokojení primárních potřeb psa. Majiteli může připadat, že je pes posedlý určitým předmětem, avšak skutečnost může být taková, že se pejsek pouze snaží najít další možnost, jak s paničkem najít společnou řeč, takže nejspíše musíme rozlišovat "posedlost" a opravou posedlost.
Naší chovatelky fena taky každýho otravuje s aportama.
Ale ta se rozhodně nenudí a s paničkou dělá všelijaké aktivity. Ale ono se říká, že borderky mají místo mozku balónek... 