Odměny a upozornění

28. listopadu 2012 v 17:37 | K.M.Valentová |  Výchova štěňátka

Nějakou tu chvíli jsem uvažovala, kde tento článek přesně zařadit, ale nakonec jsem ho dala do této rubriky, sice se týká trestů, které mají psychické působení na psa, ale po přesnějším definování mé myšlenky, určitě pochopíte proč jsem ho zařadila zde. Tento článeček byl isnpirován knihou, spíše se jedná o zamyšlení, nad tím jestli uvedené věci mají hlubší význam.

Odměny
Můžeme určitě říci, že jsou pro výcvik psa nepostradatelné, vlastně fungují jako nabuzovací a také jako "uspokojovací" prostředek, kterým pejsku dáváme najevo to, že splnil naše očekávání, čí že jsem rádi, že se takto zachoval. V publikaci kterou jsem přečetla, cvičitelka užívala metody, rozdělení odměn do tří skupin. Již si přesně nevzpomínám, ale zcela jednoznačně se jednalo o skupinu "zlatých, stříbrných a mám pocit, že i bronzových" pamlsků, které přidělovala na základě výkonu psa nebo podle schonosti uposlechnout. V praxi to pak znamenalo rozdělní si pamlsků do tří již zmíněných skupin, kdy kupříkladu při rychlé a správné reakci následovala nejlákavější odměna čili zlatý pamlsek, při pomalejší reakci pak stříbrný, tedy méně oblíbený a při pozdní reakci, byť správné nejméně lákavá odměna. Osobně tuto metodu neužívám, i když vypadá velice pozoruhodně, ale neumím si představit, že pes vidí v těchto třech stupních nějaký převratný rozdíl, spíše bych řekla, že jeho soustředěnost je hlavně v tom, že vůbec nějakou odměnu dostane, bez ohledu na to, jak je chutná, ale to je pouze můj názor, který se může od těch dalších lišit. Určitě bych byla ráda, kdyby někdo kdo výše popsanou nebo podobnou techniku praktikuje, napsal své dojmy a zkušenosti.

Tresty
Netřeba dodávat k čemu tresty slouží, nyní nemám však namysli tresty fyzické, nýbrž spíše slovní upozornění. Trestům jako takovým se osobně vyhýbám dokud to jde, jelikož každé silnější plácnutí trošku poškozuje Náš dlouho budovaný vztah, některé knihy pak radí kupříkladu to, že se trestat nemá vůbec ba naopak, problém řešit hravě, tak že ho šikovně obejdete nějakou hrou, k tomuto bych dopuručila kniha Tamar Geller s názvem Pes nejdražší přítel člověka, stejně tak se v ní dočtete o výše zmíněných odměnách. Jenže co si budeme povídat, někdy je to plácnutím opravdu potřeba, prosím Vás nemyslím tím, nějaké surové bití, ale výchovné plácnutí. Co se týče slovních upozornění, tak by mě určitě nenapadlo dělit je na nějaké např. "upozorňující, alarmující a výhružné", osobně nejčastěji používám "nesmíš, stačilo a fuj je to", přičemž nezáleží ani tak na tom jaké slovo říkám, jak na jeho intonaci, proto si myslím, že rozdělování je v této oblasti nesmyslné, ale opět každý máme jiný názor, a proto přivítám jakékoli Vaše zkušenosti.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Petr Petr | E-mail | Web | 31. března 2015 v 21:28 | Reagovat

Hezky napsáno :) Psi jsou nejlepší :) :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama