Jak mluvit se psem - díl 45 - Jaký je tohle vztah ?

30. listopadu 2012 v 18:45 | K.M.Valentová |  Jazyk "pejsků"
Jak tak koukám, tak se čím dál víc rozšiřuje trend "venčitelů, procházkářů, psích školek" a kdo ví čeho všeho, se ještě dočkáme. Ano, málem bych zapomněla na psí lázně, typy salónů kde Vám mazlíčka nabarví snad i na modro a také další existující a v tuto chvíli mě nenapadající výmysly populace. Vlastně bych ještě mohla objasnit, jak mě takovéto téma napadlo, a sice jsem jako obvykle listovala "googlem" a nestačila se divit co všechno se dnes dá zařídit.

Jenže pak jsem si sama položila otázku, co je to za vztah, kdy si pořídím psa a zařídím mu "venčitelku, procházkářku" a nakonec ho odvezu do psí školky, protože nemám nervy na jeho výchovu ? Jak bych mohla mít s takovým psem, kterého vídám pořádně tak dvakrát do týdne, pevný vztah ? Jak bych mu mohla věřit ? Měli bychom vzájemný pocit důvěry, respektu ? A vůbec, je tento pes šťastný ? Když neustále pendluje mezi skupinkou lidí, kteří tuto činnost možná ani nedělají z čisté lásky ke zvířatům, jak pro tučný výdělek ?

Jako obvykle opakuji, že pro Vás zodpovědné majitelé, kteří navštěvujete pravidelně tento blog či jste "fanoušci" FB stránky tento článek vůbec není. Spíše se zase zamýšlím nad tím, jak daleko to ještě dojde. Upřímně lituji ty pejsky, kteří toto zažívají, lidé, kteří jim poskytnou "psí školku", kde si tedy mohou i hrát si asi myslí, jak to pro ně není skvělé, protože se nemusí nudit doma, ale osobně si myslím, že ten pes v té školce možná zažívá větší stres, než když se doma v klidu vyspí a nastřádá energii na to až přijdete Vy. Proč se mi tedy psí školky - ale takové kde psa odevzdáte a vyzvednete si ho potom, kdy bude úplně vycvičen - nelíbí, ve své podstatě, nyní ale mluvím obecně i o tzv. psích školách, kde psa zavezete a vyzvednete si jej až po pracovní době. Z následujících důvodů, jestliže tam pejska jednou zanecháte přijdete o nejkrásnější a také nejnáročnější období jeho života, kde budou ty nádherné vzpomínky, kdy jste ho učili poprvé "sedni" Vaše první větší procházka, kde bude ta vzpomínka na první roztrhané boty nebo na loužičku, kterou omylem upustil zrovna na Váš nejdražší koberec. Jak chcete budovat důvěru, když ho nějaký ten půl rok bude vychovávat nějaký zaměstnanec. A pokud tedy školka, pak jedině její návštěvy společně, nikoli odložím tě a za půl roku si pro tebe přijedu. Vždy je alespoň dle mého názoru lepší cvičit pejska vlastním stylem, jelikož poznáte jeho JÁ a budete vědět, jaké mezery má či jak se může zachovat, prostě ho poznáte a budete mít vystaráno, než když Vám přijde domů skoro dospělý a v podstatě ho nebudete znát. A psí školy ? Co více říci, než, že pro psa je sice důležitý vztah s ostatními druhy, ale nezapomínejme na to, že je to také jediné zvíře, které dává přednost Nám před vlastní rasou. Takže jiní psi nikdy nedají to co dáváme my, dle mého názoru, tyto zvířata, která takto žijí, možná trpí více komplexy než ta která žijí spokojeně doma. Co říci ke psím salónům ? Řekla bych, že určitě nejsem proti stříhání, ale proti tomu normálnímu, nechci nikoho urážet, ale některé střihy pudlů jsou opravdu strašné, ale pro chovatelé je to estetický pohled, tudíž nemá cenu se s nimi přít, že jejich pes vypadá jako špatně natočená cukrová vata. Co se týče barvení, jak srsti tak i lakování drápků, to jsou pro mě takové odpornosti, i když je majitelům bulíkováno, jak nejsou barvy zdravé a jak laky neposilují nehty, jenže zubař Vám taky za vidinou zisku nakecá, že ty zázračné ampulky na bělení zubů, ale vůbec nepoškozují sklovinu, a kde je pravda ? Jasně teď se samozřejmě rozdělíme na tábor těch, kteří těmto informacím věří a naopak. Zatímco jsem listovala několika videonahrávkami, nestačila jsem se divit, výrokům majitelů podniků, jak u těchto procedur pejsek netrpí a jak není v klidu. S určitou mohu říci, že 100% psů vystresovaně dýchalo a div jim nevyskočili oči, takže pokud takto vypadá klidný a vyrovnaný stav, tak já jsem svatý Dindy. Co se týče "procházkářů a venčitelů", tak si také nejsem jistá, jestli je to zrovna to pravé ořechové pro Vašeho čtyřnohého přítele, jen už ta představa, že je můj pes venku s cizím člověkem, který si takto kupříkladu vydělává na VŠ, a už vůbec nevím jestli tam s ním neškube či ho sem tam nepraští vodítkem, když trošku zrychlí, je docela deprimující. A o psech o těch už raději nemluvím.

Co nakonec říci ? Snad jen to, že pes který v tomto vyrůstá, je už možná odolný s psychickými problémy nebo bez nich. Každopádně, tento způsob vlastnictví psa neuznávám, kde se ztrácí zájem mít kamaráda, místo toho nastupuje éra toho, kdo bude mít lepší barvu na packách nebo do jaké školky psa vozím ? Jsem ráda, že se můžu, alespoň doufám, řadit mezi klasické pejskaře, kteří si pořizují psa za účelem "možnosti koupit si domácí štěstí a neumírající náklonnost."
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Peťuš ;) Peťuš ;) | Web | 1. prosince 2012 v 20:34 | Reagovat

Já nechápu lidi, co si dají psa vycvičit do nějákého střediska, ten pes k nim už nebude mít ten vztah, přesně jak píšeš, žádné vzpomínky na to jak se vše učil, na chvíle naprostého zoufalství nad rozkousanýma botama, ale zároveň na chvíle kdy pes pochopil co má dělat :) A lakování drápků? Naprostý děs, chudák pes co to musí snášet..

2 Unununium~ Unununium~ | Web | 2. prosince 2012 v 18:03 | Reagovat

Mohu se zeptat, kde si se tohle všechno naučila? (myslím celkově tu psí psychologii - napravit toho psíka atd.)

3 psych-pejsku psych-pejsku | E-mail | Web | 4. prosince 2012 v 16:51 | Reagovat

[1]:
Já asi nikdy nepochopím lidi, kteří si psa koupí a ví, že ho stejně dají na výchovu jinam :)...

[2]:
Jasně, že můžeš :). Určitě je to o tom, kolik času člověk se psy tráví, ze začátku mi některé nyní už dosti logické věci nedocházely, potom co jsem si přečetla některé knihy, mi bylo umožněno  ověřit si, jestli kupříkladu mrkání symbolizuje přátelství, uklidnění, samozřejmě jsem tyto knižní teorie začala pozorovat a zkoušet v praxi a sama jsem si vytvářela nějaké názory. Pak už stačilo více pozorovat chování nejméně dvou psů a člověku začalo docházet, jak široké spektrum gest ke svému životu používají.

Nakonec mi nejvíce pomohly mé feny a také psi přátel. Když je člověk doma a různě praktikuje pozoruje chování, jejich již zmíněné způsoby, je to také velice přínosné.

Co se týče řešení problému, zkouším to tak nějak intuitivně, jde hlavně o "převýchovu", tudíž se snažím nalézt prostředek, jakým jsem psa vychovala, s tím, že v pokročilejším věku je třeba uplatnit podobnou metodu, nýbrž s důraznějším podtextem :). A v neposlední řadě, je to taktéž o tom, že pokud někdy sleduješ vlčí smečku, vidíš jaké způsoby používají k tomu aby dali najevo chování, které je pro ně buď nepřípustné  nebo se ho snaží nějak regulovat, to je kupříkladu u zastavení štěkání, kdy psu zatlačíš lehce čumák dolů, ve vlčí smečce se to praktikuje tak, že vlk chytne do tlamy čumák "otravného" vlka a taktéž trošku přitlačí, tudíž mu dá najevo, že takto NE :)...

A co se týče konkrétně článků tohoto typu, tak zde převážně fungují mé úvahy,  čili většinou se domnívám, že to takto je, někdy mě pak napadne zcela logická souvislost, načež vznikají další články... :)Doufám ,že jsem odpověděla dostatečně, kdyby jakékoli další dotazy, tak jsem tady ! :D

4 Unununium~ Unununium~ | Web | 9. prosince 2012 v 20:16 | Reagovat

[3]: Jsi geniální. :D
Tak nějak se pokoušim taky tomu porozumět :) Nikdy jsem psa neměla a nevěděla, co to je, až později jsem pochopila o čem to je (když mu bylo takových 6-8 měsíců...) Takže jsem si ho tak trochu zkazila. Ale celkově je fajn, zvládáme příkazy a takhle...
A když už s tebou takhle "mluvím", tak bych měla další dotaz :D Tentokrát ohledně té převýchovy. Naki (tak se jmenuje, Lhasa Apso, 1 rok nyní) se naučil novou - nepříjemnou věc: vždycky když vidí psa a je od něco cca metr a blíže - vidí, že od něho odchází a nezajímá se o něj - tak po něm vyjede. Příjde mi jako kdyby byl vzteklý, že se s ním nemůže seznámit nebo co. A ještě nepříjemnější je, že si zvykl tohle dělat i u lidí - což mě zmátlo ještě víc. Vždycky se to stane tak rychle, že už nestihnu patřičně zareagovat bohužel. Neměla bys pro to nějaké vysvětlení nebo radu, jak mu mám dát najevo, že tohle NE, že se to nesmí?... Hodně koukam na "Dog Whisper" od Cesara Millana a mám osvojené jisté praktiky, takže myslim, že by nebyl problém, kdybych věděla co mám přesně dělat.
Děkuju za odpovědi ;) Asi bych si měla přečíst ještě něco o vlcích, protože s tim štěkáním je to vážně zajímavý.

5 papirovepleteni papirovepleteni | E-mail | Web | 9. prosince 2012 v 23:32 | Reagovat

Katrin - souhlasím se vším, co jsi v článku napsala. Já bych ještě dodala, že mnohým rádoby-pejskařům bych nesvěřila ani plyšáka. Krásný předvánoční čas - Tonina :-)

6 psych-pejsku psych-pejsku | E-mail | Web | 15. prosince 2012 v 12:01 | Reagovat

[4]:
Ne, to tedy nejsem, k dokonalosti mám hodně daleko, jsem přeci jen člověk, který má své chyby :D!

Tak mě napadá, netrpí náhodou "napoleonský komplexem", ono to u malých plemen bývá časté? :) Budu ráda, když mi zase odepíšeš, a zkusíme se na něj zaměřit více, popřípadě pokud bys tuto záležitost nechtěla řešit přes komentáře, klidně napiš na meil! :D

To možná ano, ale Lhasy, nejspíš nebudou mít totožný slovník s vlky :), každopádně, každá nová znalost se hodí! :)

[5]:
To jsem moc ráda, že ještě existují klasičtí milovníci psů! :)... To já také ne, mě dělá problém nechat psa i hodinu doma, neustále na něj musím myslet, a kdybych ho ještě měla dát cizímu člověku, byť už jen kamarádce... no to by ani nešlo! :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama