close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Listopad 2012

Jak mluvit se psem - díl 45 - Jaký je tohle vztah ?

30. listopadu 2012 v 18:45 | K.M.Valentová |  Jazyk "pejsků"
Jak tak koukám, tak se čím dál víc rozšiřuje trend "venčitelů, procházkářů, psích školek" a kdo ví čeho všeho, se ještě dočkáme. Ano, málem bych zapomněla na psí lázně, typy salónů kde Vám mazlíčka nabarví snad i na modro a také další existující a v tuto chvíli mě nenapadající výmysly populace. Vlastně bych ještě mohla objasnit, jak mě takovéto téma napadlo, a sice jsem jako obvykle listovala "googlem" a nestačila se divit co všechno se dnes dá zařídit.

Jenže pak jsem si sama položila otázku, co je to za vztah, kdy si pořídím psa a zařídím mu "venčitelku, procházkářku" a nakonec ho odvezu do psí školky, protože nemám nervy na jeho výchovu ? Jak bych mohla mít s takovým psem, kterého vídám pořádně tak dvakrát do týdne, pevný vztah ? Jak bych mu mohla věřit ? Měli bychom vzájemný pocit důvěry, respektu ? A vůbec, je tento pes šťastný ? Když neustále pendluje mezi skupinkou lidí, kteří tuto činnost možná ani nedělají z čisté lásky ke zvířatům, jak pro tučný výdělek ?

Jako obvykle opakuji, že pro Vás zodpovědné majitelé, kteří navštěvujete pravidelně tento blog či jste "fanoušci" FB stránky tento článek vůbec není. Spíše se zase zamýšlím nad tím, jak daleko to ještě dojde. Upřímně lituji ty pejsky, kteří toto zažívají, lidé, kteří jim poskytnou "psí školku", kde si tedy mohou i hrát si asi myslí, jak to pro ně není skvělé, protože se nemusí nudit doma, ale osobně si myslím, že ten pes v té školce možná zažívá větší stres, než když se doma v klidu vyspí a nastřádá energii na to až přijdete Vy. Proč se mi tedy psí školky - ale takové kde psa odevzdáte a vyzvednete si ho potom, kdy bude úplně vycvičen - nelíbí, ve své podstatě, nyní ale mluvím obecně i o tzv. psích školách, kde psa zavezete a vyzvednete si jej až po pracovní době. Z následujících důvodů, jestliže tam pejska jednou zanecháte přijdete o nejkrásnější a také nejnáročnější období jeho života, kde budou ty nádherné vzpomínky, kdy jste ho učili poprvé "sedni" Vaše první větší procházka, kde bude ta vzpomínka na první roztrhané boty nebo na loužičku, kterou omylem upustil zrovna na Váš nejdražší koberec. Jak chcete budovat důvěru, když ho nějaký ten půl rok bude vychovávat nějaký zaměstnanec. A pokud tedy školka, pak jedině její návštěvy společně, nikoli odložím tě a za půl roku si pro tebe přijedu. Vždy je alespoň dle mého názoru lepší cvičit pejska vlastním stylem, jelikož poznáte jeho JÁ a budete vědět, jaké mezery má či jak se může zachovat, prostě ho poznáte a budete mít vystaráno, než když Vám přijde domů skoro dospělý a v podstatě ho nebudete znát. A psí školy ? Co více říci, než, že pro psa je sice důležitý vztah s ostatními druhy, ale nezapomínejme na to, že je to také jediné zvíře, které dává přednost Nám před vlastní rasou. Takže jiní psi nikdy nedají to co dáváme my, dle mého názoru, tyto zvířata, která takto žijí, možná trpí více komplexy než ta která žijí spokojeně doma. Co říci ke psím salónům ? Řekla bych, že určitě nejsem proti stříhání, ale proti tomu normálnímu, nechci nikoho urážet, ale některé střihy pudlů jsou opravdu strašné, ale pro chovatelé je to estetický pohled, tudíž nemá cenu se s nimi přít, že jejich pes vypadá jako špatně natočená cukrová vata. Co se týče barvení, jak srsti tak i lakování drápků, to jsou pro mě takové odpornosti, i když je majitelům bulíkováno, jak nejsou barvy zdravé a jak laky neposilují nehty, jenže zubař Vám taky za vidinou zisku nakecá, že ty zázračné ampulky na bělení zubů, ale vůbec nepoškozují sklovinu, a kde je pravda ? Jasně teď se samozřejmě rozdělíme na tábor těch, kteří těmto informacím věří a naopak. Zatímco jsem listovala několika videonahrávkami, nestačila jsem se divit, výrokům majitelů podniků, jak u těchto procedur pejsek netrpí a jak není v klidu. S určitou mohu říci, že 100% psů vystresovaně dýchalo a div jim nevyskočili oči, takže pokud takto vypadá klidný a vyrovnaný stav, tak já jsem svatý Dindy. Co se týče "procházkářů a venčitelů", tak si také nejsem jistá, jestli je to zrovna to pravé ořechové pro Vašeho čtyřnohého přítele, jen už ta představa, že je můj pes venku s cizím člověkem, který si takto kupříkladu vydělává na VŠ, a už vůbec nevím jestli tam s ním neškube či ho sem tam nepraští vodítkem, když trošku zrychlí, je docela deprimující. A o psech o těch už raději nemluvím.

Co nakonec říci ? Snad jen to, že pes který v tomto vyrůstá, je už možná odolný s psychickými problémy nebo bez nich. Každopádně, tento způsob vlastnictví psa neuznávám, kde se ztrácí zájem mít kamaráda, místo toho nastupuje éra toho, kdo bude mít lepší barvu na packách nebo do jaké školky psa vozím ? Jsem ráda, že se můžu, alespoň doufám, řadit mezi klasické pejskaře, kteří si pořizují psa za účelem "možnosti koupit si domácí štěstí a neumírající náklonnost."

Odměny a upozornění

28. listopadu 2012 v 17:37 | K.M.Valentová |  Výchova štěňátka

Nějakou tu chvíli jsem uvažovala, kde tento článek přesně zařadit, ale nakonec jsem ho dala do této rubriky, sice se týká trestů, které mají psychické působení na psa, ale po přesnějším definování mé myšlenky, určitě pochopíte proč jsem ho zařadila zde. Tento článeček byl isnpirován knihou, spíše se jedná o zamyšlení, nad tím jestli uvedené věci mají hlubší význam.

Odměny
Můžeme určitě říci, že jsou pro výcvik psa nepostradatelné, vlastně fungují jako nabuzovací a také jako "uspokojovací" prostředek, kterým pejsku dáváme najevo to, že splnil naše očekávání, čí že jsem rádi, že se takto zachoval. V publikaci kterou jsem přečetla, cvičitelka užívala metody, rozdělení odměn do tří skupin. Již si přesně nevzpomínám, ale zcela jednoznačně se jednalo o skupinu "zlatých, stříbrných a mám pocit, že i bronzových" pamlsků, které přidělovala na základě výkonu psa nebo podle schonosti uposlechnout. V praxi to pak znamenalo rozdělní si pamlsků do tří již zmíněných skupin, kdy kupříkladu při rychlé a správné reakci následovala nejlákavější odměna čili zlatý pamlsek, při pomalejší reakci pak stříbrný, tedy méně oblíbený a při pozdní reakci, byť správné nejméně lákavá odměna. Osobně tuto metodu neužívám, i když vypadá velice pozoruhodně, ale neumím si představit, že pes vidí v těchto třech stupních nějaký převratný rozdíl, spíše bych řekla, že jeho soustředěnost je hlavně v tom, že vůbec nějakou odměnu dostane, bez ohledu na to, jak je chutná, ale to je pouze můj názor, který se může od těch dalších lišit. Určitě bych byla ráda, kdyby někdo kdo výše popsanou nebo podobnou techniku praktikuje, napsal své dojmy a zkušenosti.

Tresty
Netřeba dodávat k čemu tresty slouží, nyní nemám však namysli tresty fyzické, nýbrž spíše slovní upozornění. Trestům jako takovým se osobně vyhýbám dokud to jde, jelikož každé silnější plácnutí trošku poškozuje Náš dlouho budovaný vztah, některé knihy pak radí kupříkladu to, že se trestat nemá vůbec ba naopak, problém řešit hravě, tak že ho šikovně obejdete nějakou hrou, k tomuto bych dopuručila kniha Tamar Geller s názvem Pes nejdražší přítel člověka, stejně tak se v ní dočtete o výše zmíněných odměnách. Jenže co si budeme povídat, někdy je to plácnutím opravdu potřeba, prosím Vás nemyslím tím, nějaké surové bití, ale výchovné plácnutí. Co se týče slovních upozornění, tak by mě určitě nenapadlo dělit je na nějaké např. "upozorňující, alarmující a výhružné", osobně nejčastěji používám "nesmíš, stačilo a fuj je to", přičemž nezáleží ani tak na tom jaké slovo říkám, jak na jeho intonaci, proto si myslím, že rozdělování je v této oblasti nesmyslné, ale opět každý máme jiný názor, a proto přivítám jakékoli Vaše zkušenosti.

Rozdílnost mezi rvačkami psů a fenek

18. listopadu 2012 v 14:41 | K.M.Valentová |  Dominance X agresivita
Napadlo Váš někdy, že všechny spory mezi psy nemůžeme házet do jednoho pytle? A pokud ano, jaký je pak rozdíl mezi rvačkami fen a psů ?

V tomto novém příspěvku do rubriky "Dominance x agresivita" se na tuto záludnou otázku podíváme, nutno podotknout, že spory obecně patří do těch negativních projevů psí osobnosti a stejně tak je dobré o nich hovořit, jelikož dělat že neexistují je pro obě strany nepřínosné. Ještě na začátek bych chtěla připomenout, že útočené či agresivní projevy nemusí odpovídat tomuto článku, tato stať se zaměřuje především na rozdílnosti konfliktů u fenek a psů.

Pes
Sama za sebe bych na začátek chtěla říci, že jsem ještě nikdy psa nevlastnila, po celý můj dosavadní život jsme vlastnili pouze feny, ovšem to nemění nic na to, že o pejscích něco málo vím, a to především o těch tady z okolí, kteří jsou takoví "notoričtí" utěkáři a nebo naopak o těch, jež se zde občas zatoulají. Za tu dobu jsem měla možnost zjistit, že pes je mnohem dominantnější než fena a také jsem si všimla, že se v něm docela často projevu ochranářský půd. Za dobu co se pejskům intenzivně věnuji, mi bylo umožněno setkat se s více než šesti různými psy. Všichni se mě při hře pokoušeli "ovládnout", to mi prostě přišlo více než zvláštní, proto jsem se o "mužské" pohlaví začala zajímat více.
Při pozorování stafordů z okna, jsem si všimla zajímavé skutečnosti. Abych Vám upřesnila o co se jedná pojďme se podívat na situaci, která mne přivedla na danou myšlenku.
Na zahradě u nových sousedů se prohánějí tři stafordi, dva z nich jsou kluci, jeden je otec a druhý je jeho syn, pak zde máme matku, která se ovšem věnuje svým potřebám. Mezi oběma druhy stojí jeden jediný balónek. Nejdřív si s ním hraje syn, poté příjde jeho starší otec a syn mu balónek přenechá. Nějakou dobu si čichá sám, až otce balón omrzí a nevěnuje mu pozornost. Syn přijde blíž, ale otec ho upozorní, že balónek je jeho, jenže on nedbá jeho upozornění. A chce si prosadit svou dominanci. Závěr je Nám vše jasný. Rvačka.
Dalším příkladem může být i provokování staršího psa, pomocí hračky.

Tímto bych chtěla poukázat na svou myšlenku, a sice na to, že rvačky mezi psy jsou většinou o snaze být dominantní nad tím druhým. Jak si také můžeme všimnout, psi mohou využít každé situace k tomu, aby si svou sílu změřili, a prokázali, zda jsou dominantnější nad stávajícím psem.
Toto chování ovšem není správné, majitel je vůdcem smečky, a proto by měl dohlížet na to, jak se vztahy dále vyvíjí, z čehož vyplvá, že by měl dát v čas patřičně najevo, že tyto konflikty nejsou žádoucí.

Feny
Zatímco psi se bijí převážně z důvodů výše uvedených. U fen jsou konflikty mnohem závažnější, pokud se do sebe pustí feny, je nutný okamžitý zásah. Ještě jsem zapomněla říci, že počáteční ujednání dominance je přirozené a také žádoucí, vy jako vůdce byste měli poznat, kdo je ve vztahu dominantnější a tuto fenku také upřednostňovat, zní to teď krutě vúči té druhé, ale věřte, že jí tím nijak neublížíte, spíše jí tím pomůžete zařadit se do smečky, protože pokud budete více upřednostňovat méně postavenou fenu, budou zbytečně vznikat nové spory. U více početných skupin fen, se stejně tak objevují případy, kdy se kupříkladu dvě feny spolčí a táhnou proti jedné, takové případy bohužel často končí tragicky, pokud není v dohledu majitel, který neumí patřičně zasáhnout, Další variantou těchto nedorozumění je, obrana štěňat. kdy si matka chrání své potomky a druhá z fen se kolem "ochomejtá". Všechny tyto a možná další varianty, na které jsem si prozatím nevzpomněla, mohou nastolit stálou napjatou a agresivní atmosféru, která se nepříjemná nejen nám, ale také ztrpčuje život obou pejsků.

Řešení
Řešit a spíše vyvarovat se těmto situacím lze, pouze řádnou výchovou. Samozřejmě lze tyto problémy řešit jinak, pokud jsou již v pokročilejším stádiu. Nutno také podotknout, že všichni psi nejsou stejní, každé z plemen bylo vyšlechtěno k jiné práci, a proto napířklad strážní plemena, mohou být na výchovu náročnější a k tomuto chování se pak mohou přiblížit více. Jenže to máte tak také s jezevčíkem v nesprávných rukou, spíše bych tím chtěla poukázat na "náchylnost" k tomuto chování.
U dominantních plemen se také doporučuje kastrace, ale pozor na to, kastrace není výchovným prostředkem ! Mrkající

Jak mluvit se psem - díl 44 - Pejskové z množíren

15. listopadu 2012 v 21:06 | K.M.Valentová |  Jazyk "pejsků"
Za poslední roky strávené tady na internetu jsem se dočetla spoustu užitečných i neužitečných informací. Nejčastěji navštěvované stránky však poslední léta začínají více řešit jedno téma, o kterém se dosud moc nediskutovalo veřejně, o to více souhlasím s jeho propagací, a sice se jedná o problémové množírny. Pokud se s tímto pojmem setkáváte poprvé, doporučuji projít tyto stránky; http://www.stop-mnozitelum.cz/

Článek je sepsán především pro to, aby objasnil, jak se chovat k pejskům pocházejícím z tohoto prostředí.

Pes žijící v množírně
Zcela jednoznačně se zde budeme bavit o psychicky nestabilním jedinci, který dál své geny přenáší na své potomky. Feny z tohoto prostředí se rovněž neustále navazují na nově narozená štěňátka, jenž jsou jim neustále odebírána, takže se zkusme zamyslet v jakém citovém rozpoložení bychom byli my ? Zavření v kleci s miskou vody a možná trochu granulí k tomu, a několik štěňat. Pak Nám štěňata odeberou a zůstaneme zase v kleci dokud nepřivedeme další štěňata a tento kolotoč skončí až přestaneme být použitelní.

Zachránění jedinci
Jak jsem již zmínila na začátku článku, větší medializace této problematiky také přináší, větší ohlas veřejnosti, tudíž světlo pravdy spatřují nejen lidé, ale zachránění pejsci se dodatečně - řekněme- socializují a učí novým věcem, stejně tak zjišťují, že existují i lidé s dobrým srdcem. Nutno však podotknout, že se převážně jedná o malá plemena, po kterých je následně velká poptávka, tudíž bych stejně tak apelovala na to, že tito pejsci jsou psychicky nestabilní a potřebují ze začátku jinou péči, než jejich druhové. Proto pokud jste rozhodnutí vzít si pejska z daného prostředí, dobře si promyslete jestli máte odhodlání pomoci mu.

Individualita
Stejně jako lidé i psi jsou různé povahy, tudíž se přesněji odvolávám na to, že každý z pejsků bude jiný, ovšem většinou jde vše dobře a pejsek se po nějakém čase plně přizpůsobí novému životu. Stejně tak se bohužel najdou jedinci zasažení mnohem silněji, u kterých je potřeba být trpělivý. Také bychom si měli uvědomit, že jestliže si takového pejska jednou adpoptujeme, neměli bychom ho vracet zpět do útulku, z důvodu, že na pomoc nemáte čas a podobné výmluvy, hlavně si nic namlouvejme a počítejme s těmi horšími variantami a položte si otázku jestli jste na to opravdu připraveni ? Pokud ano, pak Vám už nic nebrání v pomoci.

První kontakt
Vše by mělo probíhat v naprostém klidu a vyrovnanosti, hlavně z Vaší strany. Jde Nám především o to, abychom získali tolik potřebnou důvěru. Z vlastní iniciativy bych u těchto malých plemen doporučila čapnou nebo si sednout, jelikož budete působit menší dojmem, také bych se vyhýbala nějakému příliš dlouhému očnímu kontaktu bez mrkání, jestliže na pejska mrkneme, v jejich "jazyce" to znamená uklidňující gesto, kdežto přímý oční kontakt je výhružný signál proto se tomuto vyhýbám obloukem, není k zahození odvrátit hlavu úplně a nechat v klidu očichat dlaň, na pohlazení nespěcháme necháme pejska, aby sám přišel, popřípadě nabídneme pamlsek, ukrytý v dlani. Poté potichu promlouváme takovým konejšivým způsobem, ale nepřeháníme to.

Kdo může přínosně pomoci
Co by Vás ještě mohlo napadnou, když se zamyslíte, že je to pes, který má jiný "slovník", je skutečnost, že s další terapií může pomoci další pes, kterého vlastníte, samozřejmě pes stálý a vyrovnaný. Co lepšího je, než poskytnout pejsku druha, který ho může učit a "ukazovat" nové věci.

Jak mluvit se psem - díl 43 - Co psi způsobili...

4. listopadu 2012 v 18:52 | K.M.Valentová |  Jazyk "pejsků"

Z několika předešlých článků, jsem se již dozvěděli, že pes je stvoření jiné a také mnohem inteligentnější, než si někteří lidé myslí, ovšem v některých dalších věcech se podstatně liší jejich způsob -řekněme- vyrovnávání se s nějakou skutečností, která se stala. Abych svou myšlenku více objasnila, pojďme se podívat na první odstaveček tohoto článku !

Co způsobil pes, to také napraví
Když se zamyslíme nad tím, jak se někteří z Nás snaží vyrovnávat se strachem ,kupříkladu z hadů, nejspíše Nás napadne, že tento jedinec se bude snažit hady poznat více, a později si ho třeba i vzít či pohladit. Stejně tak je popsáno mnoho případů, kdy člověk se strachem z výšek, svou nedůvěřivost překonal právě tak, že se do nějaké té výšky dostal.

Těmito příklady bych chtěla říci to, že pokud bude pes napaden jiným psem, nepomůžete mu odstranit jeho strach tím, že ho začnete stranit od jiných psů či zvířat nebo ho při setkáních s těmito tvory budete konejšit, tímto to ještě zhoršíte. Musíte si uvědomit, že psi mají jinou řeč, tudíž na ně neplatí to stejné co na Nás, když začneme uklidňovat dítě pochopí to, ale jakmile toto chování aplikujete na psa, ten to vezme tak, že je jeho počínání oprávněné, z čehož vyplývá, že ho vlastně podporujeme v tom, aby se takto příště zachoval znova, což není správné.

Tyto komplexy, které způsobili jiná zvířata, alespoň dle mého názoru nelze odstranit jinak, než tím, že pejskovi navrátíme opět alespoň částečnou důvěru ke věci, jenž způsobila jeho strach. Protože psovi prostě nevysvětlíte, že není důvod bát se ostatních, jelikož všichni takoví nejsou, tudíž i když je tento proces zdlouhavý a namáhavý, vždy přináší nějaký výsledek a Vám dobrý pocit, že jste byli ti, kteří napomohli opětovnému navrácení důvěry.

Strach z neživých věcí
Tyto problémy jsou velice časté jedná se počínaje mikrovlnkou až po strach ze dveří. Strach způsobuje nejčastěji nepříjemný zážitek z věku, kdy byl pejsek štěňátkem, a tak se mu tato skutečnost zakotvila v paměti. Dašlím spouštěčem těchto fóbií je třeba naražení hlavou do skla, kdy chtěl pes vyběhnout ven, ale bohužel se přihodilo toto, dále pak srážka autem a mnoho dalšího. Tyto problémy se opět nedají řešit tak, že psovi budete vysvětlovat nebo názorně ukazovat, jak moc je jeho chování zbytečné, právě naopak pes si opět musí k věci vybudovat nějakou důvěru. Kupříkladu u těch dveří, není jiná možnost, než se psa snažit v co nejmenším stresu dvěřmi provést, ovšem tato řešení nejsou na dva či tři dny, někdy i na měsíce a roky.

Další z možností, jak psu pomoci je zapojit ho do vyrovnané smečky psů nebo ho seznámit se psem klidným a vyrovnaným, který mu může s terapií pomoci. Tato metoda se mi velice líbí a také bych jí podle možností upřednostnila :).