Říjen 2012

Jak mluvit se psem - díl 42 - Vlčí stránka osobnosti psa

28. října 2012 v 19:05 | K.M.Valentová |  Jazyk "pejsků"
Určitě jste si všimli, že pes se nechová pouze jako štěně, ale také si v sobě nese cosi z dob minulých, smečkových, tyto vlastnosti však nejsou pouze kladné, ale také bohužel negativní, o co přesně jde popíši níže.

Pes, povahy štěněte

Tady se opět budu opakovat, nýbrž je nutné specifikovat oč jde. Lidé se tedy od nepaměti snažili ve psu zachovat kousek štěněte, to proto si dnešní psi rádi hrají a mají takovou dětskou pohavu, samozřejmě se najdou vyjímky, ale ve většině případu jsou pejsci hraví a neubližní. Štěněcí rysy v pejscích stále přetrvávají, bohužel se však mění v závislosti na šlechtění a také na tom, jak je pes veden. Při správném vedení není problém, pokud je však vychován špatně na obtíž okolí "štěně" ustupuje a dopopředí se dostává ta druhá negativní stránka. A proč vlastně byly zachovány rysy štěněte ? Z jednoho prostého důvodu, lidé si také přáli mít pro své děti, nějaké společníka, který by sloužil jako "hračka", ale na druhou stranu také jako účinný lovec, ochránce a mnoho dalšího. Dalším zajímavým úkazem je u pejsků to, že dávají přednost Nám lidem, před svým vlastním druhem, takže bychom si toho také měli patřičně vážit ! Už tedy víme, že u psů byly dva primární předpoklady;

1.- Musí být skvělý společník, který neohrožuje členy dané "skupiny"
2.- Naopak musí prokázat svou schopnost lovit a zastávat místo hlídače

Pes, povaha vlka

Když jsme se tedy dostali až k rozdělení toho, že pes musel být hlídačem a také musel prokázat schopnost lovit, z toho Nám vyplývá, že zde štěněcí rysy nestačily. Proto se také zachovávalo něco málo z vlka, či jiného zvířete, u kterého je velmi pravděpodobné, že z něj pes vznikl, ale my se budeme odvolávat na vlka, jelikož zde je největší pravděpodobnost. Spíše se v tomto případě jedná o to, že pokud pes ztratí zájem na tom, chovat se jako štěně, může přistoupit k této "dramatičtější" hře, a to konkrétně k tomu, že se začne chovat spíše jako vlk, bohužel se tento případ projevuje spíše v tom negativním sklonu, tím nechci v žádném případě říci, že vlci jsou agresivní, to určitě ne, ale v tomto případě dochází k tomu, že se pes prostě chová více jako vlk. Takovéto problémy často vídáme na týraných zvířatech nebo psech v útulcích, stejně tak na psech, kteří mají nějaký komplex (agrese, bojácnost).

Přeji krásný nedělní večer a úspěšný start týdne ! A nezapomeňte dnes se přesouvá čas o hodinu zpět !

Jak mluvit se psem - díl 41 - Procházky aneb vodítko X " na volno"

28. října 2012 v 15:30 | K.M.Valentová |  Jazyk "pejsků"
Volnost, rychlost, pohyb, objevování nových věcí a mnoho dalšího se Vám určitě vybaví, při vyřčení pojmu "procházka", tedy alespoň když se na tuto skutečnost podíváme očima psa. Jenže není procházka jako procházka, sama za sebe bych řekla, že pes jako takový "rozlišuje" dva typy procházek, a to kdy je na vodítku a ta druhá varianta je pak, kdy vodítko nemá, čili takzvaně; pohybuje se "na volno."

Pro všechny psovité šelmy bylo a ještě stále je typický pohyb bez vodítek či jiných pomůcek, jakých dnes využíváme, právě proto, se pes na vodítku, i když je na něj zvyklý nechová úplně přirozeně.

Procházka s vodítkem
Je jasné, že vodítko je dnes nezbytnou pomůckou, pejska na něj učíme už od malinka, ale také zprvu vidíme, že je vzpurný a odmítavý vůči čemukoli novému, co se mu vlastně "vyskytne" na těle. Pak si tedy nějak na vodítko přivykne. Tento pomocník Nám umožňuje mít nad psem kontrolu a nějak jeho chování korigovat, a to tedy přesněji chování, které se Nám v danou chvíli nehodí nebo není vhodné celkově, pes se tedy chová jinak, než zamýšlel, a proto bych řekla, že pro s vodítkem projevuje málo svou přirozenost.

Procházky " na volno"
Měly by být jakousi odměnou, za dobře odvedenou "práci", tzn. pejska bychom měli pouštět pokud se na vodítku choval slušně. Jakmile ho "obdarujeme" touto odměnou prakticky se změní jeho chování, můžeme se všimnout více očichavání, či jiného skotačení jsou to i úplně malinké odchylky, ale přesto poukazují na to, že pes se opravdu v každé ze dvou zmíněných procházek chová jinak. Tím, že ho pustíme se v něm probudí zase ta typická psí povaha.

Toť k tomuto kratičkému článku vše, dnes se ještě pokusím napsat jeden a to na téma " Vlčí stránka osobnosti psa", ale opravdu netuším jestli to výjde ! :)

Prozatím hezký zbytek poněkud studeného dne.

Něco k oblečkům

26. října 2012 v 18:32 | K.M.Valentová |  Jazyk "pejsků"
¨

Poslední dobou opravdu snad nejdiskutovanější téma vůbec, a to jednak z důvodů psů, kteří jsou spíše modními doplňky a nehledí se ani tak na ně, jak na to co nosí na sobě, a jednak z pohledu druhého, kdy je obleček dost možná i zdravotní pomůckou, jako je tomu třeba právě u mého psa.

Co je třeba si uvědomit ?

Zcela jednoznačně to, že pes není člověk a také určitě, že má srst, kterou pravidelně vylínává a obměňuje jí, z tohoto důvodu je důležité správně navolit oblečky, tedy pokud chceme psa oblékat. Pokud jste tedy rozhodnutí, že psa budete oblékat, měli byste se zamyslet, jaké věci zvolit a to z jednoho prostého důvodu, pokud psa navlečete příliš - a to i v zimě - může se jeho organismus přehřát, proto volte přiměřeně. Oblečky tedy, alespoň já, neuznávám v létě, také proč je teplo, pejsci mají srst a ještě na ně navlíkat nějaké šíleně zdobené šatičky apod., ale proč proboha ? Něco jiného je, když v létě zaprší nebo se částečně ochladí, tady bych také volila obleček, ale jinak tedy nevidím důvod pejsky nasoukávat do šatiček, kloboučků a dalších parád.

Tím samozřejmě nechci nikoho urazit, jen poukázat na to, že toto chování není pro psy přirozené, je to opět "vynález" lidí, jen chci abychom si to dostatečně uvědomili, a nedělali to jen proto, že se to líbí Nám.

Zdravotní pomůcka ?

Nyní když se blíží zima, tak obleček může určitě posloužit dobře jako zdravotní pomůcka, teď Vám to asi ještě nic moc neříká, ale moje čivava má luxaci patély, sice je po operaci, ale i tak jde na ní někdy vidět, že ji nožky pobolívají, takže v zimě je pro mě primární zajistit jí v okolí kloubů co největší teplo, z těchto důvodů Nám obleček slouží právě jako zdravotní pomůcka. Další věc, která do této tématiky spadá jsou botičky. Za sebe mohu říct, že jsem je objednala a po druhém použití letěly do koše, jednak se věčně vyzouvaly a v hlubším sněhu do nich napadal sníh, ale taky pes se v nich prostě necitěl, zprvu chodil jako koza, pak si teda nějak zvykl, ale stejně když je viděl v ruce, ten zděšený pohled mi rval srdce, tudíž už nikdy víc ! Raději nakoupím ochranné krémy atd., botičky, přesněji botičku, už jedině při vážných úrazech.

Cítí se pes pohodlně ?

Toť záludná otázka, správný majitel pozná co jeho pejsku vyhovuje. Určitě bychom si měli ověřit, jaká je v něm pohyblivost u mě spolehlivě zabírá "salámek", takže si ověřím jaká je v něm pohyblivost různými otočkami, chozením po dvou a samozřejmě běháním, pak teda obleček obstál a vím, že není nijak těsný a pes se v něm "cítí". Dokonce je takovou malou zajímavostí, že u Nás panují dvě skupiny oblečků, jedny jsou velice oblíbené a druhá skupina je teda taková na někdy. Třeba teplákovku si Čarka obléká strašně ráda, ale zimní kabátek moc nemusí.

Tím vším bych dnes chtěla říci, že nejde o to jestli psa oblékáte nebo ne, spíše jde o to, jak a za jakých podmínek je navlékán, nejsem typ člověka, který by byl proti modernizování, ale naopak se snažím zachovávat ve psech jejich přirozenost a nebýt vůči nim sobecká, jen protože se mi líbí v tom a tom oblečku, takže nakonec já také oblékám, ale jen v zimě nebo když je chladněji a počasí to vyžaduje :).

Jak mluvit se psem - díl 40 - Intonace, společný jazyk

20. října 2012 v 19:14 | K.M.Valentová |  Jazyk "pejsků"

Dnes máme krásný čtyřicátý díl, zvolilajsem téma intonace a společný jazyk, jelikož oba dva body jsou pro život se psem poměrně dosti důležité. Intonace ovlivňuje nadšení, motivování a celkovou pozornost psa, a pokud nalezneme společný jazyk, lze se psem komunikovat mnohem kvalitněji, kupříkladu stačí pouhý pohled a hned víte, oč běží.

Intonace

- Správné vyladění tónu-

Pro samotný výcvik psa, nestačí jen dobré uvědomění, toho co po něm chcete, ale taky vědět, jak danou věc podat, aby byl pes schopný informaci zpracovat, co nejrychleji a nejefektivněji. U obecného výcviku i dalších doplňkových aktivit je intonace velice důležitá, prakticky na ní závisí snaha psa spolupracovat, jestliže povel vyslovíte neutrálním tónem, pak to pes přebere asi takto: "No mohl bych to udělat, ale jak vidím pro páníčka, to není nijak důležité", jestliže však do slov vložíte více emocí a povel celkově bude procítěný nadšením, pak to hned bude vyznívat jinak a pes si řekne toto; "Páníčkovi se líbí, že ho poslouchám, a já jsem nadšený, že můžu plnit jeho přání", řekněme…Dalším významným tónem hlasu, je takový ten pochmurný nebo znepokojený, ten také používáme stejně jako smečkoví vlci, kteří tímto "naštvaný" tónem upozorňují, že takové chování není vhodné nebo jim varují své protivníky. Takže pokud změníme na tento tón, dáváme tím psovi jasně najevo, že se Nám dané věc nelíbí. Čili pokud si to převedeme obecně; pokud se psem trénujete povely a za splnění použijete neutrální intonací, pes nemusí dál jevit zájem o spolupráci, jelikož mu přijde vaše chování lhostejné, musíte se zkusit odvázat tímto způsobem a dát mu najevo své pocity. Je to asi jakoby dítě řeklo první slovo, a vy ho za to nepochválili a jen opáčili, fajn konečně něco. Proto apeluji na tuto věc!

Společný jazyk

Je důležitý stejně jako důvěra, pro vytvoření kvalitního vztahu, založeného na správném pochopení psa a samozřejmě pochopení ze strany mazlíčka vůči jeho majiteli. Pes Vás chce pochopit a plnit Vaše přání, jelikož pokud Vás bere jako právoplatného vůdce smečky, pak je jeho jediným přáním být Vám co nejblíže. Sami se zkusme zamyslet nad tím, jestli dostatečně chápeme Našeho psa, protože i nedostatek pochopení je příčinou různých problému. Komunikovat se pes pokouší různě, pokud není pochopen, a to i například cvaknutím a následným útěkem, tento způsob není jen výzva ke hře, v domácnostech, kde pes není pochopený, jsou i takovéto případy, kdy se pes snaží navázat kontakt. Nezapomínejme na to, že pes je stejně jako člověk společenské zvíře a je potřeba najít si společný systém.

Problémy s krmením

14. října 2012 v 16:40 | K.M.Valentová |  Dominance X agresivita

Po delší době, opět přidávám článek i do této rubriky, nějak jsem na ní pozapomněla, ale díky dotazu kamarádky jí alespoň dnes aktualizuji ! Dotaz byl definován spíše tímto způsobem; Jak krmit napjatého psa. Tudíž se dnes pobavíme o tom, jaké metody bychom mohli v případě řekněme i agresivního jedince zkusit. Ještě upozorňuji, že tyto návrhy jsem zkoušela pouze já, tudíž pochází z mé tvořivosti a nemusí se shodovat s metodami ostatních cvičitelů.

Problémy s krmením patří řekla bych mezi méně časté, nejčastěji se pak jedná o útoky na majitele z důvodu obrany jídla, čí nervozitu u jídla nebo také nenažranost, ale ta se tohoto tématu nedotýká, tudíž si jí necháme na někdy příště. Obranný reflex způsobuje, řekla bych nedostatečná autorita majitele, ve smečce totiž zpravidla platí, že nejdřív kořist požívá vůdce, a ten samozřejmě také ukořistí tu část, která je pro něj nejvíce přitažlivá a až pak jí ostatní. Hlava smečky se samozřejmě s nikým o svou potravu nedělí, takže když si to převedeme na Náš vztah s tímto problémem, vidíme, že se nejspíš potýkáme s nedostatečnou autoritou. Na druhou stranu nemusí to být vždy tak jednoduché, tyto problémy mohou být psychického rázu jako pozůstatek z těch špatných dob, které pes zažil. Mám s tím osobní zkušenost, před nějakými pěti lety, jsem se opět setkala s maremánsko azburským pateveckým psem, který se tady toulal, opět se objevil asi po roce a půl, takže jsem si ho k sobě vzala a poskytla mu potravu a nakonec vepřové kosti, seděla jsem na lavičce a on je pěkně chroupal, pak jsem se nějak nahla a on si myslel, že mu je chci vzít, byl bobek tak hladový, že si to asi neuměl představit, a jemně mě chňapl, přitom já jsem neměla vůbec v úmysl mu tu kost vzít, takže tady vidíme spíše nějakou obavu o jídlo.

Agresivita u krmení
Jak jste si mohli domyslet již z názvu, projevuje se při krmení psa, přesněji když už požívá kupříkladu granule. Agresivita se pak projeví třeba tím, že majitel chce psa pohladit nebo mu sáhne do misky a pes se samozřejmě ohradí. Na začátek bych ještě chtěla podotknout, že pokud psovi dáme prostor na obživu, neměli bychom mu do misky sahat, jen v krajních případech. Pes by ale i tak neměl vykazovat známky agrese. Tento problém se řeší, tím, že pes si musí uvědomit, kdo je vlastně pánem, takže mu potravu přidělujeme třeba z ruky, aby věděl, že mu jí dáváte Vy a uvědomil si to. Pokud Vám pes nechce vydat ani prázdnou misku, pak ho zabavte něčím jiným nepoužívejte násilné kroky, prostě jen odveďte jeho pozornost, pak misku opět ukažte a zase mu dejte najevo, že jí dostane až budete chtít Vy. Taktéž pamatujte na to, že pokud nejdřív ráno dáváte najíst psovi a teprve pak si sednete k snídani Vy, nedivte se, že pes spokojeně naklusá k Vám a v domněnce, že on je ten privilegovaný bude zase "vyskakovat", jelikož jste vlastně nejdřív upřednostnili jeho, tím mu dáváte najevo, že je váženější než Vy.

Napjatost u krmení
S tímto problémem jsem se taktéž setkala, ale musím říci, že se mi zatím nepodařilo odstranit ho úplně, netuším co je spouštěčem, ale řekla bych že to bude genetika. Napjatost se může stupňovat v agresivitu. Poznáme jí tak, že pes je stále bdělý a tělo je takové řekla bych neklidné, prostě není uvolněný. Způsob, jenž se mi osvědčil je zase hra. Nejdřív si s pejskem hrajeme abychom docílil alespoň částečného uvolnění a pes vyčerpal nějakou tu energii. Pak přineseme misku a začneme nenápadně odměňovat, přičemž pejska neustále chválíme a pak si zase na chvíli hrajeme. Nakonec misku položíme úplně a sledujeme, jestli je pes klidnější.

Hezký zbytek nedělního dne ! :)

Jak mluvit se psem - díl 39 - Primární potřeby psa 2/2

11. října 2012 v 20:24 | K.M.Valentová |  Jazyk "pejsků"
Tak jsem se tedy vrhla na sepsání druhého - a posledního - pokračování primárních potřeb pejsků. Jak jsem již uvedla na konec první částí, dnes se budeme zabývat následujícími potřebami;

  • Pocit bezpečí
  • Nové podněty
  • Cvičení části mozkové "procivčování mozku"
  • Strava a pohyb
Mezi nejdůležitější potřebu této části bych -podle svého mínění- zařadila jednoznačně "procvičování mozku", dále pak pocit bezpečí a důležitost nových podnětů, co se týče stravy a pohybu, s tím bychom měli být dostatečně seznámení, samozřejmě tento bod patří mezi základní potřeby, ale tak nějak odbočuje od celkové psychologie, řekněme, až na to, že když je pes najedený cítí se skvěle... a kdo vlastně ne ? :D Tak a teď se vrhneme na první zmíněný bod !

Pocit bezpečí

Kdy se cítíte nejvíce šťastní ? Možná si to neuvědomujeme, ale je to určitě primární faktor Našeho i jejich života, musíme mít nějakou jistotu, bezpečí a zázemí, abychom mohli naplno užívat života. Jak bychom se cítili, kdybychom každý den uvažovali nad tím, jestli ještě zítra budeme bydlet v tom samém bytě či domě. Čili jednoduše řečeno, pro "vypěstování" tohoto pocitu u psa, musí být stanovený jednoznačný nechci říct řád, ale nějaký stálý režim. Ukážeme si na jednoduchém příkladu, co různorodé chování majitele může způsobit. Pes se dejme tomu vyválí v něčem "voňavém", majitel okamžitě začne vyšilovat a PŘIVOLÁVAT psa k sobě, pes je vyrušený z tohoto procesu a soustředí se pouze na povel " Ke mně ", naklusá pěkně k majiteli s domněnkou správného chování, majitel však začne psa hubovat a někdy bohužel i fyzicky trestat. Nyní si převedeme, co se v mysli psa odehrává; Náš věrný přítel tedy přišel na povel "Ke mně" u kterého byl zvyklý, že se jedná o správnou reakci, nyní ho však majitel dokonce uhodil. Takové nesprávné chování můžeme mít za následek v další situaci to, že pes panička obloukem oběhne, protože nebude vědět co čekat. Taktéž pokud máte pevný režim pro povely, nepřeučujte psa na více povelů pro jeden úkon, pouze v nutných případech.

Nové podněty

Trochu jsem zvažovala, jak tuto potřebu jinak nazvat, pak mi teda došlo, že Vám to přesně objasním tady, takže se omlouvám, pokud tento titulek, přesně nevystihuje to, co chci říci.
Jedná se v základě o to, že pes je aktivní zvíře, které má nějakou energii, jenž se samozřejmě liší individuálně. Z toho vyplývá, že pokud chceme být dobrým vůdcem měli bychom pro pejska vymýšlet aktivity, při nichž by si nastřádanou energii patřičně vybil. Díky těmto "hrám" se pes nejen zdokonaluje v přemýšlení, ale také posilujeme vzájemný vztah, ovšem nezapomínejme, že v hrách jako je přetahovaná vyhrává vůdce smečky, jen někdy kdy jsme si svým postavením jistí, sem tam necháme vyhrát druhou stranu.

Cvičení části mozkové

O této "problematice" jsem již psala, a to v článku 31 - Potřeba vést a rozvíjet -, prakticky se jedná o tu samou věc. Zkráceně řečeno pes touží poslouchat a plnit přání svého vůdce, takže bychom toho měli patřičně využít k tomu, abychom psa nějak navedli na cestu přemýšlení a tvoření nových "vzorců" chování. Tyto činnosti přispívají k tomu, že ve stáří pejsek sice nějak mentálně zaostane, ale určitě se z něj nestane zaostalec.

Strava a pohyb

Pohyb je důležitý pro vybití energie, zpravidla tento vztah funguje na jednoduchém principu, čím je pes mladší, tím více energie potřebuje vybít a kupříkladu procházky jsou skvělou příležitostí. A procházka obecně má příznivý vliv nejen na "postavu" pejska, ale taktéž se seznamuje s novým prostředím a zvyká si na běžný život "za okny." Prosím Vás já si myslím, že jsme natolik znalí, že nevěříme výroku, že psi typu čivava pohyb nepotřebují nebo naopak výrok typu " Můj pes má rozlehlou zahradu, a to stačí", každý pes potřebuje kontakt a pohyb. Druhým bodem je pak strava, ta by tedy měla být vyvážená a pestrá. Na trhu je široké spektrum krmiv v různých cenových variacích, ale raději doporučuji přečíst si složení, jelikož u některých známých a populárních značek neplatíme tak za kvalitu, jak za reklamu :). A co se týče mého názoru na stravu, tak mě teď možná někteří opět odsoudí, ale já ze psa nedělám nějakou citlivku, takže mu dávám zkusit opravdu všechno, naopak samozřejmě slaným a silně kořeněným jídlům se vyhýbáme obloukem, ale opravdu jí všechno až po ovoce a zeleninu, a pokud Vás zajímá zdravotní stav, tak je výborný ! :)

Dnes tedy vše, a přeji krásný zbytek večera ! :) V sobotu článek na téma ; Jak správně krmit napjatého psa

Pokud byste měli nějaký návrh na článek určitě můžete napsat, ale nezaručuji sepsání, záleží na tom, jestli jsem se s danou věcí již setkala !

Jak mluvit se psem - díl 38 - Sedm primárních potřeb psa 1/2

9. října 2012 v 17:01 | K.M.Valentová |  Jazyk "pejsků"
V mnoha článcích byl zmiňován termín "základní nebo primární potřeby psa", mnozí z Vás jistě tuší co tyto potřeby představují, už jen slovo potřeba naznačuje, že pokud nebudou splněny nastanou problémy v různé podobě počínaje nepořádkem až po agresivní chování. Článek je úmyslně rozdělen na dvě části v první části si popíšeme následující potřeby;

  • Potřeba lásky - obecně
  • Potřeba hierarchického postavení
  • Potřeba společnosti
Tyto tři potřeby jsou tedy alespoň pro mou výchovu výsadní, ostatní jsou také důležité, ale na základě lásky vzniká důvěra, v případě dobrého hierarchického postavení se na psa můžete spolehnout ve všech situacích a společnost dalších psů či zvířat, ovlivňuje velice pozitivně jeho život, tak jako my jsme společenští tvorové, psi jsou tohoto samého rázu.

Potřeba lásky
- ze všech údajů vypíši stručně nejdůležitější body -
Položte sami sobě otázku, jestliže odejdu nebo se schovám na procházce bude mě pes postrádat ? V případě, že ano, pak máte se svým psem kvalitní vztah a kromě toho, že Vás pes miluje, máte také zaručenou jeho důvěru. Jestliže Vás pes však nepostrádá, je něco špatně.
Potřebu lásky sdílíme se psy stejně, je pro Nás důležitá jelikož na zákaldě ní si budujeme vzájemný vztah, pod který se dostává důvěra. Takto kvalitní vztah má za následek šťastného psa, který ví, že se na svého majitele může kdykolia kdekoli spolehnout, přesně taktéž jako majitel na něj. Pes není tvor, se kterým půjdete na procházku, dáte mu najíst a necháte ho spát, je to tvor, který potřebuje cítit to pevné pouto mezi Vámi. Zkuste si uvědomit, když jste někde v práci nebo škole, jestli když si vzpomenete na svého pejska cítite takový zvláštní pocit u srdce, ono se to těžko vysvětluje, ale každý správný majitel, ví o čem mluvím ! :)

Potřeba znát své místo " ve smečce"
Můj názor zní takto, smečka u dnešních pejsků určitě funguje, ale neřekla bych, že na stejných principech jako u takových vlků. Samozřejmě se toto mé tvrzení odvíjí od jednotlivých plemen, je známo, že severská plemena a psi podobní vzhledově více vlkům, mají velice podobné chování jako oni, kdežto taková čivava budeme mít těžko stejný "slovník."
Hyerarchií se rozumí příslušné postavení ve smečce, které pes získá začlenění se do ní, je třeba ujasnit si pravidla a pes Vás musí respektovat. Ve smečce nikdy neexistují dva vůdcové, to že je pes s Vámi v posteli, znamená pouze to, že jste ho do ní pozvali Vy, nikoli, že je to jeho místo. Také platí, že vůdce smečky zabírá nejlepší místo pro spaní, takže pokud se Váš pes roztahuje po celé délce postele, není to správné, klidně ho z jeho místa posuňte pryč. Pokud pes ví, kde je jeho místo, je šťastný a vyrovnaný. Také je potřeba nechat psy ujasnit si dominanci a hlavně neprivilegovat méně postaveného psa, jelikož takové chování z vaší strany může přinášet pouze další spory, bohužel je to tak, musíme si uvědomit, že psi mají jiná pravidla soužití, než lidé, z čehož vyplývá, že psy bychom neměli přizpůsobovat Naším potřebám a oblibám, ale musíme se naopak snažit pochopit jejich pravidla, pak budeme šťastní nejen my, ale i Náš pes.

Potřeba společnosti

Stejně jako my, jsou i psi společenští tvorové od přírody. Tudiž psu nestáčí pouze rozlehlá zahrada nebo maxi kotec, či perfektní hračky na celý den. Uvědomte si, jak by bylo Vám kdybyste přišl domů a jediné co byste dostali by bylo jídlo, pak by se s Vámi dál nikdo nebavil, jak byste se cítili Vy ? Ze začátku možná dobře, ale uvědomujeme si, že někteří pejskové takto tráví celý život ? Není toto deprimující ?... Pes od Nás potřebuje cítit nějakou zpětnou vazbu a taktéž pocit, že ho někdo ochrání a že někam patří.

To by dnes tedy bylo k první části, v dalším pokračování se dostane k pocitu bezpečí, k důležitostí nových podnětů, dále pak ke stravě a pohybu a nakonec k cvičení mozkové části.

Falešná březost

7. října 2012 v 16:42 | K.M.Valentová |  Zdraví a péče o psa

Je období po hárání, které se odlišuje od běžného chování tím, že fena "imituje" těhotenství a v některých případech i porod. V tomto článku si tedy objasníme u jakých fen se tato abnormalita častěji vyskytuje, co jí předcházelo a jak se při falešce chovat, či jak feně pomoci "zapomenout."

Faleška a fenky;
Na začátek tedy ještě podotýkám, že falešná březost se projevuje pouze u fen, i když to zní zcela logicky, věřte, že se najdou i takoví lidé, kteří to neví. Čili bychom si měli ujasnit, jednu základní věc, jestli můžeme s přesností určit existenci určitého typu fenek, které trpí falešnou březostí více. Odpověď je samozřejmě ano, falešná březost se vyskytuje více u fen s velmi silným emocionálním poutem k majiteli nebo u fen dobře živených. Typickým příznakém falešky jsou oteklé struky, které mohou být i teplé, každopádně bychom měli fence zabránit v olizování, z důvodu produkce mléka. Také ihned zabavíme veškeré hračky, které feně nahrazují štěně.

Nástup falešné březí, však může být mnohem prudčejší, alespoň z mé vlastní zkušenosti to bylo takto; fena šla spát, po hodině se probudila, utíkala do pelíšku vzít si svou hračku a pak mi jí postavila na zem před postel, abych jí vzala k sobě. Nevěděla jsem o co jde, myslela jsem si, že si chce hrát, takže jsem hračku vzala a bohužel s ní hodila ke dvěřím v domnění, že chce aportovat. Vysloužila jsem si opravdu velice vyčítavý pohled a fenka ihned naklusala s láskyplně chycenou hračkou zpět k posteli, tentokrát s ní elegantně vyskočila na postel a už to začalo. Hned si jí začala strkat pod bříško a vytvářet si hnízdo. Ihned jsem hračku vzala a schovala, fenka si stoupla ke skříni a fňukala asi hodinu po svém "štěňátku" nakonec to vzdala a mě jí konečně přestalo být líto. Ráno jsme vstala a otevřela skříň, fenka už byla pod ní a nadšeně očekávala, že jí vydám její "štěně." Opakovalo se to co předešlý večer, akorát stála asi 15 min. před skříni a fňukala. Takhle by to dál nešlo, nejen že je to dost vyčerpávající pro ní, ale také pro mě, protože nemám ráda, když zvíře před mýma očima jakkoli trpí. Následující postup byl; alespoň dvou hodinová procházka, či několik menších za celý den, snížení krmné dávky po dobu deseti dní a také nové podněty a výzvy ke hrám. Struky Nám pěkně klesly a naštěstí nedocházelo k laktaci. Toto byla druhá falešná březost a co se tedy týká mého pozorování, nastala opět na podzim minulého roku, takže bych řekla, že nastáva spíše v době, kdy se nějakým způsobem zmenšuje fyzická aktivita nebo v době kdy majitel věnuje méně času svému mazlíčkovi, než obvykle.

Falešná březost jako pozůstatek;
Je více než pravděpodobné, že faleška je pozůstatkem, kdy psi žili pospolu ve smečce a feny háraly ve stejnou dobu. Tudíž pokud se stalo, že fena mající štěňata zemřela, přebrala funkci matky, fena druhá.

Jak se chovat při falešné břozosti, a jak případně zasáhnout;
Prakticky jsem to již nastínila, fenečce zabavíme hračky případně předmět, který jí nahrazuje štěně. Změnšíme krmnou dávku a zvýšíme fyzickou zátěž ať už v podobě her či vycházek, snažíme se o to, aby fena nemyslela na své "štěňě." Také omezíme přílišné mazlení. V případě častých falešných březostí, je doporučená kastrace. S touto variantou však zkušenost nemám :).