close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Červenec 2012

Neměly by se děti učit více o psech ?

30. července 2012 v 14:50 | K.M.Valentová |  Jazyk "pejsků"

Konečně jsem si našla čas pro článeček, v hlavě se mi mezitím rodila další zajímavá témata z nichž jsem dnes vybrala to nejlákavější, tedy alespoň pro mě, opět bych podotkla, že se téma možná bude měnit v úvahu, ale co už ! Myslím si, že bychom se nad tímto měli zamyslet a sami si o tom udělat obrázek, ale nyní pojďme společně uvažovat !


Poslední dobou se sama divím, jak "vystižné" názvy článku udávám, ale doufám, že mi to promíjíte. Včera večer mne napadlo, proč se děti ve školách učí o chování goril, lvů a medvědů např. ve volné přírodě, když se možná co desáté dostane do situace, kdy tyto znalosti může využít, zatímco o psech si tedy vůbec nevybavuji, že bych se něco učila, možná tak akorát kolik má struku pro kojení štěňátek; fenka. Sama jsem se nad tím včera pozastavila, protože mě to napadlo až tak pozdě, jindy mi to zvláštní nepřišlo, ale k čemu mě osobně bude kupříkladu počet zubů žraloka, když při napadení psem nebudu vědět co dělat a pokud nebudu vůbec poučená nejspíš se dám na útěk s naivní doměnkou, že uprchnu. Teď se dostáváme ke klíčové otázce;

Měli by školy zavést, alespoň zvýšenou zaměřenost na chování psů ?

Dle mě jednoznačně ano, osobně se přikláním k názoru, že by nebylo třeba zavádět tyto informace do běžné vyuky biologie, stačilo by zkusit otevřít nový volitelný předmět nebo tento návrh zakonponovat do některého ze seminářů například přírodopisného. Myslím si, že vyuka, kde by si žáci poslechli, jak se ke psům správně chovat, u měnších dětí bych přidala, jaká gesta nedělat, by měla určitě smysl. Nepočítaje porozumění psům díky jejich mimice a spousta dalším gestům, která každodenně používají by vedlo k mnohem kvalitnějšímu zacházení se psy, možná by se časem snížila napadení psů na malé děti, které často nejsou poučeni o tom, co si mohou dovolit. Celá tato záležitost mě prostě přivádí na otázku proč se tolik zabýváme zvířaty, se kterými v denním kontaktu nejsem, zatímco věrní přátele vrtící ocáskem čekají, až si všimnete, že se dívají ke dveřím a zpět na Nás ?!

Pohled na psy v některých náboženstvích

20. července 2012 v 18:18 | K.M.Valentová |  Jazyk "pejsků"

Jelikož existují i věřící lidé, které by mohlo zajímat, jak se ke psům staví církve, napadlo mne sepsat tento článek, samozřejmě i pro ateisty by toto téma mohlo být poněkud zajímavé. Bohužel jsem hledala pečlivě a nenašla toho až tak moc, nadruhou stranu si však myslím, že to k sepsání rozumného článku stačí. Tak se na to pojďme podívat !

Katolická církev

* Začnu touto církví nejen proto, že jsem sama katoličkou, ale také z důvodu, že katolická víra je zde poměrně rozšířená. Nadruhou stranu musím říci, že se v tomto názoru s církví opět neshodnu, jelikož se dívá na psy jako- řekla bych -na nějaká špinavá zvířata. Ale jednoznačně to říci nemohu, v některých "pasážích" Bible se dočítáme, že psi byli věrnými společníky, také bývají vyobrazení s Tobiášem jeho synem a archandělem Rafaelem, takže to tak jendoznačné není. Docela mě zarazilo, že tomuto rozhodnutí možná předcházelo pohanské náboženství, kde byli nalezeni psi pohřbení společně s "paničky", a možná právě proto si katolická církev řekla, že tento "zvyk" je pohanský a právě proto je pes nečisté zvíře. Z toho pak také vyplývá zákaz vstupu pejsků na hřbitov, možná že Nám racionálními názory napovídali, že je to z hygienických důvodů, ale jak se přesvědčíme, že tomu tak je ?! Když je pes nečisté zvíře a vstoupil by na čistou půdu katolickou, "nepošpinil" by ji ? Každopádně to není vše, jak možná víme, zmiňovaná církev je také toho názoru, že pouze lidé mají duši, ne zvířata, protože zvěř obecně je podle nich vlastně biologický robot jednající na základě instiktů, neschopný kontaktů s Bohem, beze smyslu pro krásu atd... Nabízí se mi spousty otázek, ale ta nejzákladnější je proč by měl mít pes cit pro krásu ( myšleno architektura...), myslím si, že je to pouze výmysl lidí ti se chtěli cítit příjemně v nějakém prostředí proto ho přizpůbosili do podoby, která jim vyhovovala. Pes si ve volné přírodě přeci také vybírá místo pro spaní, které je mu příjemné neulehá na ostré kmeny nebo do studené vody. Ale to jsem trošku odběhla od toho k čemu jsem se chtěla dostat, původně jsem se chtěla dostat k tomu, že kdyby si jmenovaná církev připustila, že zvířata mají duší, znamenalo by přiznat tento "dar" i slimákům, komárům, kobylkám... a toto se jim už určitě nezamlouvá, jen při té představě, že Vás tam někde nahoře v Ráji obtěžuje hmyz. Asi se přikláním k této verzi, která je možná dalším důvodem neuznání, ale nakonec musím říci, že i když jsem věřící, tak některé názory mám své a nenechám se "obalamuntit" takovými jako je tento.

Islámská víra

Troufla bych si říci, že dalším velkým náboženstvím je právě islám, spadající pod Aláha. Podobně jako v katolické víře je pes v tomto náboženství považován za zvíře nečisté a je to také důvod, proč v životě muslimů psa moc nevídáme, kupříkladu v průběhu ramadánu je mnoho zdravých psů zabito. Narozdíl od křesťanství, které je proti jakémukoli vybíjení psů i jiných zvířat, právě v muslimském náboženství se objevují časté výzvy k jejich likvidování. Ovšem abychom se na muslimy nedívali pořád tak tmavě, váže se ke psům také pár jiných příběhů. Kupříkladu o tom, jak se šla protitutka napít a jakmile se napila uviděla, žíznivého psa, inu řekla si, že bude stejně žíznivý jako ona a nabrala do střevíce vodu a dala psovi napít, nato ji Aláh odpustil všechny hříchy. K jejich likvidování vyzývají výzvy pro ukázku;
Buchari, sv. 4, č. 540 Vyprávěl Abdulláh bin Umar: Alláhův posel nařídit, že mají být zabiti psi.

Abu Dawud, č. 2839 Abd Alláh bin Mughaffal zaznamenal, že Alláhův posel řekl, "Kdyby nebyli psi stvoření, nařídil bych, aby byli všichni zabiti; zabijte ale všechny, kteří jsou zcela černí".

Muslim, č. 3814 Ibn Mughaffal zaznamenal: Alláhův posel nařídil zabít psy a potom řekl, "jaký je s nimi problém, Medínští? Jakou obtíží jsou pro ně (obyvatele Medíny)?" Potom povolil držení psů na lov, na ochranu stád a obdělávané půdy.


Judaismus

Poslední náboženstvím, kterým se dnes pokusíme alespoň trochu probrat je judaismus. Judaismus určitě patří k důležitým náboženstvím ve světě, a proto je stejně důležité vědět, jak se staví ke psům. Určitě stojí zato vědět, že je zakázána kastrace, z důvodu utrpení, jak je psáno v Tóře, dále pak pes dostává ráno jídlo dříve, než jeho majitelé. Pokud chce majitel kupírovaného psa nesmí tak učinit sám, ale takového psa si pořídit nebo si jej osvojit. Psa však můžete vlastnit pokud jej máte pro radost, v případě, že je pes agresivní a vzbuzuje hrůzu je to špatně. Chování tzv. bojových psů je povoleno i hlídání stád, majteku atd. pod podmínkou, že pes nemůže jen tak někoho bezdůvodně napadnout. Osobně si myslím, že přístup židů ke psům je takový nejpozitivnjěší, z prozatím jmenovaných náboženství. Ovšem určitě ať už je člověk jakéhokoli vyznání vždy by měl pamatovat především na své vlastní přesvědčení a nenechat se ovlivňovat někým jiným.

Toť pro dnešek vše !

Nedělím psy podle inteligence...

18. července 2012 v 11:18 | K.M.Valentová |  Jazyk "pejsků"

Spíše další úvaha, o tom, jak se dívám na psy, kteří si dělají co chtějí a vykazují známky "divného" chování. I když píši články o psí itneligenci, většinou jsou zpracovány na základě věděckýcn výzkumů, o kterých bych tedy nevěděla, pokud bych na ně nenatrefila. A tak mne napadlo, že bych se s Vámi mohla podělit o svůj názor, který Vám možná bude bližší.

V knihách, článcích, recenzích a hlavně výzkumech jsem se většinou dočetla, že hromada psů je hodnocena na základě obecných testů, které by měli složit, aby byli vhodní k dalšímu chovu, jenže mi příjde docela nespravedlivé hodnotit společenská plemena typu čivava v testech, kde se objevují zkoušky typu; chůze po nepříjemném terénu, lhostejnost k nárazovému zvuku..., jelikož si myslím, že tento typ psů nebyl vyšlechtěn k těmto účelům, samozřejmě by měli zvládat základní povely, ale myslím si, že by to stačilo, a dál by se měl člověk s takovýmto typem psa věnovat jiné aktivitě, ovšem ještě toto všechno ovlivňuje ne psovod, ale povaha psa, pokud máte aktivní čivavu, která se ráda pouští do nových věcí, pak bych možná zvažovala i jen tak pro zábavu, nácvik obrany, nikoli však účelně. Naproti tomuto v těchto zkouškách hodnotit společně s takovou čivavou například německého ovčáka, který je mnohem více podobný vlku, a tak má širší spektrum různých gest a samozřejmě schopnosti hlídacího psa. Zkráceně řečeno myslím si, že by takové zkoušky mohly být prováděný dle jednotlivých tříd psů.

Po takových výzkumech se dál dočteme výsledku, kupříkladu budeme mít 80 míst v žebříčku a typově řeknu, že na prvním místě bude německý ovčák a na 68. místě se umístí čivava, dále se dočteme, že psi pod číslem např. 55 se hodnotí jako méně inteligentní a nespolehlivý, nevhodní k výcviku. To mě jako majitelku spolehlivě vycvičené čivavy trošku zamrzí a nemohu s tím tak úplně souhlasit. Osobně zastávám názor, že ne všichni psi chtějí poslouchat, jednotlivá plemena byla vyšlechtěná k určitému chování, které si lidé přáli, ale to nesvědčí o nedostatku inteligence, jen o tom, že to psa nezaujalo a nebaví ho to a je třeba zvolit jinou výcvikovou metodu. Každý pes je inteligentní osobnost a proto nesouhlasím s takovýmito výzkumy.

Osobnost nebo jen povahové rysy ?

17. července 2012 v 21:36 | K.M.Valentová |  Jazyk "pejsků"

V článcích jsem již nekolikrát použila slovo osobnost, jenže vědečtí pracovníci i obyčejní psychologové jsou poněkud podrážděni, když u psa takové slovo použijeme. Sami totiž říkají, že se jedná o temperament a osobností je pouze člověk, jenže jak sami víme, tak psa nemůže srovnávat s člověkem, pes je prostě jiný tvor, a tak si rozhodně myslím, že slovo osbnost ve psím světě použít můžeme ! Kdežto slavný temperament tito pracovníci užívají i u Nás, neříkají to je taková osobnost, ale použijí tento člověk je neurotický, vznětlivý atd.... Z čehož mi vychází, že si tito lidé protiřečí.

Osobnost jako taková, je u každého z Nás originální a zcela určitě je tomu tak u psů. O psu můžeme s určitou říci, že má nějaké vlastnosti zděděné, které se ovlivnit nedají, případně je můžeme pouze regulovat. U teriéra nemůže očekávat, že přestane štěkat a u psů s mírou agresivity, čili strážních psů bychom měli počítat s dávkou vrozené agrese. Všechny tyto vlastnosti se dají omezit, tak že psa správně vedeme. Pokud se tedy chovatel rozhodne, že vytvoří povahově nového psa, ale zachová jeho vzhled, bude se snažit vybírat z chovu taková štěňata, která nejvíce odpovídají jeho představám o dokonalém společníkovi, ovšem se vzhledem stávajícího. Kupříkladu v chovu dominantních psů, kteří mezi sebou často vyvolávali střety, chovatel vybíral jen taková štěňata, která byla poddajná a snášenlivá k jiným psům, po více než čtyřiceti letech se mu podařilo docílit takového psa. Ovšem takovýto řízený chov může přinést nejen pozitivní ovlivnění osobnosti, bohužel dochází i k poruchám, které bycho mohli ztotožnit s těmi Našími.
Mám namysli;
*strach a bázlivost z jiných tvorů
*fóbie
*větší agrese
*kompulzivnost...
Podobné a mnohem horší "deformace" DNA, přicházejí, když chovatel upevňuje druh typem křížení bratr x sestra, pes x sestřenice, matka x syn apod.

Prestože má DNA velký podíl na osobnosti psa, není jediné, které se na ni podílí. Osobnost výrazně ovlivňují zkušenosti a troufla bych si říci, že zvlášť ty, které pes získává za doby, kdy je ještě štěnětem. Pokud si tedy vezmeme věk štěněte, mám tím namysli věk od 4. - 12. týdnů, kdy se štěně seznamuje s novými věcmi, mělo by chodit mezi jiné osoby a také zvířata, aby později netrpělo nějakou fóbií. Pak samozřejmě, pokud se pes setká s něčím velice nepříjemným ( týrání, napadení jiným psem) v pozdějším věku, řekla bych z vlástní zkušenosti, že se tato informace psovi uloží do dlouhodobé paměti a kdykoli se mu připomene, patřičně zareaguje, tím už můžeme-bohužel- říci, že je pejsek malinko narušený. Takovýmito případy vznikají problémy, přičemž pes nechce projít např. kolem plotu, kde ho napadl jiný pes atd...

Nakonec, jak jsem již řekla, povahu pejska můžeme ovlivnit nebo alespoň utlumit, i když má pes dané některé vlastnosti, k dalším přispíváme právě my a je jen na Nás jestli bázlivého psa dostatečně socializujeme, tak aby se jeho problém reguloval alespoň částečně. Obecně platí, že největší štěně z vrhu bude to, které se snáze vypořádá s problémy, bude dominantnější, aktivnější. Zatímco nejmenší pejsek bude potřbovat péče mnohem více, aby se naučil, jak v tomto světě chodit. Také pohlaví určuje míru temperamentu, pejsci budou dominantnější, střežící své teritorium, zatímco fenky budou méně dominantní, ale mohou se u nich projevit větší známky agrese vůči cizím lidem či zvířatům, zato k majitelům a známým budou lísavé.

Smysly psů - díl 2- Hmat

13. července 2012 v 16:59 | K.M.Valentová |  Smysly psů

K dalším ze smyslů patří neodmyslitelně hmat. Je to patrně nejdůležitější smysl, který pes používá každodenně od narození, a to například při navazování kontaktů, zkoumání okolí, navazování citových vztahů a mnoha dalšího.

V prvních dnech života je pro psa hmat klíčový díky něj získává první informace o okolním světě. Čerstvě novorezené štěňátko ještě nemá žádný ze smyslů vyvinutý tak dobře jako hmat až teprve v příštích měsících začne používat i jiné smysly. Yangve Zotterman ze švédské univerzity objevil čidlo umístěné u štěrbiny nozder, které funguje následovně;
Když štěně vyhledává matku pohybuje hlavou ze strany na stranu a pokouší se najít zdroj tepla, kterým je jeho matka, jakmile teplotu zaregistruje snaží se tepelnou stoupu následovat, aby se dostal ke zdroji, čili k matce. Když se dotkne jejího těla přestane kňučet a uklidní se. Dospělí jedinci tato čidla pravděpodobně již neužívají, vědci předpokládají, že vymizí nebo přestanou být užitečná.
Hmat štěňátko uživá podle svých potřeb například při sání mléka si pomáhá packami čímž stimuluje přítok mléka.
Pes také vlastní čidla pro tlak, které dále dělíme na dvě skupiny receptorů. Čidla pro povrchový kontakt jsou umístěná u povrchu kůže, přibližně u kořene srsti. Můžete si vyzkoušet následovné; pokud pes spí zkuste mu jemně a klidně chytít pouze jeden chlup, jeho reakce bude nejspíš probuzení a rychle se zorientování co ho v tom místě obtěžovalo. Tato reakce svědčí o tom, že každý chlup je jako prodloužený receptor, který vyšle okamžitou informaci do mozku.
Druhým typem receptorů jsou "tělíska" umístěné hluboku pod kůži, která reagují na tlak. Tělo psa, co se týče intenzity citlivosti je různé, kupříkladu na čenichu se nachází množství citlivých nervů, dalším příkladem jsou tlapky psa. Pes nemá rád když ho berete bezdůvodně za tlapky, to proto, že jsou neobyčejně citlivé a jsou v nich skryty "receptory" pro registraci otřesů.

Hmatové vousy
Tyto vousky, které rostou v oblasti tlamy, všichni dobře známe, v poslední době je však rozšířený trend jejich stříhání a to zvlášť u výstavních psů. Nebo je pejskovi může ustřihnout i paní v salónu, kde se mazlíčci zkrášlují. Je to velká chyba. Tyto vousy jsou mnohme hrubši a také mají "kořen" mnohem hlouběji, než normální srst, jsou také mnohem citlivější a v životě psa mají svou patřičnou úlohu. Můžete si všimnout, že pokaždé když pejskovi sáhnete na tuto oblas, ale pouze na jednu stranu, mrkne nebo odvrátí hlavu. Funkce vousů je poměrně prostá, ale o to důležitější v podstatě mají psa informovat o blížící se věci k jeho obličeji, takže ho včas upozorní. Další funkcí těchto vousků je konstatování polohy předmětu, čili jestli se nachází nad tlamou nebo pod ní, což napomáhá snadnější manipulaci s předmětem. Zkráceně řečeno tyto vousy poskytují psovi informace o tvaru, stavu, popřípadě o povrachu. Ustřižením těchto vousků nejspíš pejska vystresujeme, ovšem je jedna dobrá zpráva, a to, že rychle dorůstají, přesto bychom však měli dbát o zdraví psa a ne o exteriéer. Pokud je pes slepý, slouží mu tyto vousy jako slepecká hůl, díky nim se naučí orientovat.

Smysly psů - díl 1- Barevné spektrum v životě psa

9. července 2012 v 16:57 | K.M.Valentová |  Smysly psů
**************************************************************************************************************************************
Začneme novou rubriku a dalším psaným "seriálem" o smyslech Naších pejsků. Netuším proč mě to nenapadlo již dříve, ale je to poměrně zajímavé téma a tak se s Vámi chci podělit o získané vědomosti, věřím, že i Vás zajímá co všechno Váš mazlíček cítí, jaké barvy vidí, co všechno může slyšet apod. Každopadně některé informace jsou málo ověřené, takže před nimi bude stát slovo "předpokládá se." Doufám, že Nám bude článečků přibývat, tím, jak budu zpracovávat novější a novější poznatky ! Tak pojďme se nyní společně zaměřit na téma tohoto článku.
**************************************************************************************************************************************

Nezačínám postupně od toho, který smysl je pro psa nejdůležitější, začínám od toho, na co jsem se sama sebe velmi často ptala, když mi babička tvrdila, že pes je barvoslepý a to je tedy to, jakou "duhu" pes vidí, jaké barvy jsou pro něj nejatraktivnější a naopak o jaké zájem nemá. Také si myslím, že by bylo zbytečné rozepisovat nějaké složité vědecké poznatky, když většině z Nás by to nic neřeklo, a tak se pokusím sepsat článeček, tak aby byl co nejsrozumitelnější.

Pes nemá v oku tolik čípků jako lidé, jednoduše mu množství chybí, proto mu není dopřáno rozlišovat tolik barev. Čípky také ovlivňují ostrost vidění. Každý z čípků vnímá určitou vlnovou délku světla. My lidé, máme tři typy čípků a to;
čípky vnímající modrou barvu, která má nejkratší vlnovou délku
čípky vnímající zelenou barvu, která má středně dlouhou vlnovou délku
čípky vnímající oranžovou barvu, jenž má nejdelší vlnovou délku
Pokud jedny z čípků chybí označuje se člověk za barvoslepého. Všechny tyto typy čípků Nám umožňují vidět pestrou škálu barevné palety.
Naši pejsci mají jen dva typy čípků, přičemž se jeden shoduje s Naším vnímající modrou a druhý se velice podobá čípku vnímající barvu žlutou ( rozmezí barvy zelené až oranžové ). Takže pravděpodobně psi vidí červenou, jako velice tmavou barvu.
Jay Neitz prováděl škálu výzkumů zabývající se právě touto problematikou, psi byli speciálně vycvičeni a testování. Došel k závěru, že pes může vidět; tmavomodrou, světlezelenou, šedou, světle žlutou, tmavě žlutou, odstíny hnědé a tmavě šedou. Zelenou, žlutou a oranžovou považují za žlutou a fialovou a modrou za modrou.

Také bychom měli zvážit výběr hraček pro psa, protože jsem také toho názoru, že výrobci se spíše zaměřují na to, aby se hračky líbily majitelům. Pro venkovní použití a aport vybíráme hračky s velkými bílými a modrými plochami. Pomůcky pro frisbee by měly být zbarveny do oranžova nebo žluta, aby nesplývaly s oblohou.

Jak mluvit se psem - díl 24- Víte, že... ?

9. července 2012 v 10:55 | K.M.Valentová |  Jazyk "pejsků"

Napadlo mne, že je čas na nějaké zajímavosti, o kterých jsme se ještě nebavili. Možná jste již o některých slyšeli, možná ne, každopádně si v Našem "Jak mluvit se psem" toto téma místečko našlo. Pokud víte i o nějaké jiné kuriozitě, budu ráda když se o ni s Námi podělíte v komentářích ! A teď šup na téma !

Nejsem odpůrcem teorie, že i pejsci mají nějaké schopnosti Nám dosud neznáme, ale za dobu jejich soužití s Námi jsme se stali svědky několika -řekněme- objevů, které jsou poměrně zajímavé. Tak například lidé žijící se psy jsou méně náchylní k onemocnění, než lidé žijící s kočkami. Manželské páry vlastníci psa, se méně rozvádějí a jejich vztah je kvalitnější, taktéž manželské páry, které jsou pracovně vytížené mají lepší výsledky pokud vlastní psa.

Další poměrně zajímavou kuriozitkou je, že mladí psi "voní" jinak, a tak vlastně informují ostatní psy o tom, že ještě nedospěli.

Feromony, které pes vylučuje jsou mnohem více obsáhle, než jsme si mysleli. Ostatní jedinci se díky nim mohou dozvědět informace o náladě psa, pohlaví, velikosti. Také o úmyslu atd...

My jako lidé si pamatujeme většinu věcí pomocí jazykového kódu, jen asi do věku čtyř let jsme byli schopní použít zrakovou paměť, jelikož jsme si vzpomínky nebyli schopni vybavit pomocí jazyku. Nyní je to naopak naučili jsme se jazyk a tudíž používáme tuto dokonalejší formu. U psů je to nejspíš naopak jejich paměť je možná v podobě obrázků, které si "přehrají ?"

Děti, které vyrůstají v domácnosti se psem jsou mnohem komunikativnější a společenštější.

Čistě bílí psi budou pravděpodobně hluší.

Pes, který má na těle bílou plochu bude mít pravděbodobně bílou špičku ocasu. Je to nejspíš tím, že bílá špička ocasu je mnohem viditelnější a tak jim umožňuje lepší komunikaci.

Pes rychleji zaregistruje pohybující se věc, než věc stojící.

Televize je pro psy zajímavá jen tehdy pokud je obraz rychlejší.

Člověk má pouhých pět miliónů čichových receptorů, zatímco takové bígl 225 miliónů čichových buněk. Zejména psi používající se na stopování mají čenich širší, čímž se jejich počet čichových buněk zvyšuje, rekordmanem je v tomto ohledu bloodhound, který disponuje 300 miliony čichovými receptory.

Toť útržek z páru zajímavostí a někdy si dáme pokračování !! Nyní mám v úmyslu otevřít novou rubriku, zabývající se smysly psů, hned na tento článek by tedy měl navazovat další s tématem zrak.

Jak mluvit se psem - díl 23 - Adaptivní inteligence, instinktivní inteligence

2. července 2012 v 21:01 | K.M.Valentová |  Jazyk "pejsků"

Co se Vám pod pojmem adaptivní inteligence vybaví ? Nejspíš bych si pod slovem adaptace představila, nějaký typ přizpůsobování, čili jednoduše řečeno adaptivní inteligence je schopnost přizpůsobit se nebo přizpůsobit prostředí, tak aby Nám vyhovovalo. Zařadíme zde také schopnost řešit problémy. V každodenním psím životě bychom to mohli přirovnat k prvnímu porodu a následnému pečování o štěňátka. Mířím tím tam, že pokud fenka rodí vícekrát je schopnější a více zkušená, různá péče a zkušenosti se jí ukládají do paměti a tak je rok od roku schopnější. A k schopnosti řešit problémy můžeme uvést příklad psa, který jí a dojdou mu granule tím, jak naráží čumákem na okraj misky působí hluk a Nás přirozeně zajímá co se děje, zjistíme, že pes nemá co jíst a tak mu misku doplníme. Při příštím opakování si pes spojí, že hluk Vás přivolá a Vy mu nabídnete novou misku žrádla, čímž vlastně dokazujeme, že pes má schopnost uvažovat !

Všichni víme o co se jedná, ale málokdy Nás to napadne, pojem instinktivní inteligence, Vám možná prozatím nic neříká, ale brzy příjdete na to, že ano. Tato fráze by se dala objasnit takto; Je to soubor naší genetické výbavy, který zahranuje všechny schopnosti a dovednosti. Jedná se o to, že lidé šlechtili a šlechtili, až nakonec dostali psy, kteří jim vyhovovali povahou například teriéři jsou zvyklí pracovat sami, jsou to přirození lovci a také jsou uštěkaní, to bylo hlavním cílem šlechtění, naproti tomu takový kavalírek byl šlechtěn výhradně jako společník a už vůbec u něj nebyla žádoucí agresivita. Takže lze tvrdit, že genetická selekce se vždy soustředila jen na určitý rys povahy, až se vyšlechtil takový pes, který by vyhovoval. Z toho vyplývá, že kavalírka nikdy neuděláme rváče a naopak teriér nepřesatne štěkat.

Otázka zodpovědnosti 2/2

2. července 2012 v 20:27 | K.M.Valentová |  Jazyk "pejsků"

Ve druhém pokračování se budeme zabývat především vlastním svědomím, spíše svědomím jedinců, kteří jsou nesoudní, jak vůči sobě tak hlavně vůči Naším čtyřnohým přátelům, řeč je o lidech, kteří nezvládnou výchovu psa, nejsou "mentálně" vyspělí na to, aby psa daného plemene vlastnili, jejich výchova je nedůsledná a konce jsou Nám všem, již dobře známy. Především Nás, ale zajímá na koho padá zodpovědnost, pokud se stane, že jsme napadeni nebo jiný jedinec napadne Našeho psa.

Nechci zde vypisovat zákony, protože je to zbytečné, takže pokud Vás to zajímá, tak rozhodně doporučuji přečíst tento článeček na hafících !

Spíše jsem otevřela tuto druhou část, abychom se společně zamysleli nad tím, jestli by pro vlastnictví některých pejsků neměli být např. nějaké nechci říct testy, ale možná i ano. Pokud by měli být zavedeny takovéto testy, pak bych souhlasila s tím, aby se posuzovala psychická vyspělost budoucího majitele, jelikož možná právě z takovýchto důvodů vznikají z plemen jako pitbul, staford apod. agresivní jedninci. Test dokonce prokázal, že v USA jsou psi podobného temperamentu mnohem klidnější a vyrovnanější, protože se tamní chovatelé snažili jejich agresivitu umírnit a povedlo se. Zatímco u Nás jsou tyto plemena mnohem agresivnější, údajně z důvodu, že se zdejším lidem líbila jejich povaha a tak ji dál rozvíjeli.
Kdyby se takovéto testy zavedly zcela určitě by klesla míra majitelů pravě plemen označovaných za "bojová." Myslím si, že by také klesala napadení a tito psi by se stávali více ovladatelnými, tím samozřejmě nechci říci, že teď nejsou, ale je více pravděpodobné, že u tohoto plemene musí být zkušenější chovatel, který ví, jak jej vychovat. A co je mi opravdu proti srsti jsou naivní pubertální výrostci, procházející se právě s takovými plemeny. A když se jim něco nelíbí tak psa hned, použiji výraz, zbijí ! Z mého pohledu bych byla pro to, aby se něco takového zavedlo.

Další bodem, který jsme již uváděli v některém ze článků, je správný výběr psa, dle svých možností. Opět můj názor se vztahuje k tomu, že rodina s malým dítětem žijíci v 3+1 by neměla vlastnit psa typu dogy.Pak je pejsek nespokojený a z frustrace začne například demolovat byt nebo štěkat, což přispívá k nespokojenosti majitelů, nakonec mazlíček, už není dost dobrý a skončí v útulku.

My zodpovědní majitelé jsme s těmito smutnými příběhy obeznámeni, takže je netřeba opakovat se !

Každopádně pro nováčky, kteří se rozhodují jakého pejska si pořídí. Zvažte dobře své možnosti, nevybírejte jen podle vzhledu, každý pejsek miluje stejně. Vybudujte si se svým psem důvěru, abyste se na něj mohli spolehnout a on na Vás. Začněte od základních povelů, ty jsou opravdu VELICE důležité a až ke konci se věnujte skopičinám !

Otázka zodpovědnosti 1/2

1. července 2012 v 13:54 | K.M.Valentová |  Jazyk "pejsků"

Dalším námětem na článeček byla zodpovědnost, také velice často diskutované téma, i když mi příjde, že pro většinu populuce či přesněji řečeno, pro většinu majitelů trochu zbytečné téma, protože jakkoli se upraví zákony, vyhlášky, nařízení apod. výsledek nebývá o mnoho lepší, zdá se, že pejsků v utulcích razantě přibývá než aby tyto "pravidla" něco zlepšila. Paradoxně se nejedná pouze o vyhlášky..., ale také o malé děti, které si přejí pejska a rodiče ho s velkým nadšením jedou koupit, po měsíci zjistí, že pes není hračka a tak se ho jednoduše zbaví. Nebo o osoby, které si psa koupí na rozptýlení, než si najdou nového partnera a pak je pes už k ničemu ?! Nebo psychicky rozhozené osoby vylývající si na pejscích- a nejen nich- svou zlost ?! Asi jen zlomek příkladů, jak je k Naším milovaným přátelům přistupováno.

Jednou se mě mamka zeptala: "Proč se diváš na taková videa, fotky atd..., kde zvířata trpí ?" řekla jsem, protože právě taková videa mě ženou kupředu, aby se s tím něco začalo dělat, když už jednou uvidíš něco takového nikdy na to nezapomeneš, a pokud bych nad tím zavřela oči, připadala bych si zbaběle.

Tak a jak je to tedy s těmi slavnými zákony ?
( Převádím pouze na pejsky)
Takže u Nás je chov psů, pro vlastní potřebu povolen, ale maso se nesmí dostat do veřejného oběhu, ale kolik nelegálních jatek se u Nás odehrává, jak nehumáně jsou pejsci zabíjení ? Rozhodně nejsem rasistka, ale určitá menšina by si měla uvědomit, že kdybychom začali my tahat Naše zvyky k nim, zcela jednoznačně bychom byli potlačeni, ale co se děje tady u Nás ?
Nic, všichni přivírají oči, příjde mi to nefér a hlavně vůči psům, jenž jsou zabíjení způsobem vhození do vařícího kotle, kde jim jsou odstraněny končetiny a další části těla. A víte co mě dokáže rozčílit nejvíce ? Když ti páni a dámy tam nahoře řeknou: "Zákon neumožňuje zakázat, vlastní konzumaci", což mě přivadí na otázku byli jsme dřív my nebo zákon ? Jak mohou něco takového vůbec říci, zákony tvoří ONI, ano přesně tak a všichni to víme. Jediná odpověd na tuto otázku by se dala vyložit takto; takovéto zacházení je jim lhostejné, jednou za století vydají zákon o rozšíření kotců pro některé z domácích zvířat a tím to hasne !
Další velice "rozumný" zákon, který pojednává o trestech za týrání, nemá cenu ani popisovat, všichni jsme svědky každotýdenních relací, kde se to týráním jen hemží. Trest ? tak možná podmínka... A co množírny ? Z vlastní zkušenosti mohu říci, že v tomto případě zákon funguje stejně nesmyslně jako v předešlých případech.
A dalším docela zajímavým zákonem, který byl alespoň novelizován je zákon pojednávající o laboratorních zvířatech. Nechci ani vzpomínat na nechutnosti, které se odehrávají za dveřmi takovýchto institucí. Proč musí trpět v takových podmínkách ? Nejvýhledanější jsou pro tuto činnost bíglové, pro svou mírumilovnou povahu ! To je nechutnost !

Děti a psi
Všichni jsme to zažili, chtěli jsme mít svého vlastního pejska, někdo s ním již vyrůstal a někdo ho dostal až později, ale přesto jsme ho milovali a nikdy bychom nedovolili, aby jednoho dne skončil na ulici nebo v útulku. V posledním desetiletí se však rozmáhá koupě psa, protože si to dítě přeje. Rodiče se unáhli a berou pejska pro dítě jen jako hračku, jenže pak příjdou starosti vychova, veterinář, přirozené potřeby plemene apod. Najednou rodiče zjistili, že pes dítě omrzel a tak bude nejlepší, když mu najdou jinou rodinu, ale odrostlého pejska chce málo kdo, a pomalu začíná docházet trpělivost, tak pejska naložíme do auta a v tom lepším případě bude v útulku, v tom horším ho někde přivážou či vyhodí. Upřímně řečeno jsme vděčná mé mamce, zato že jsem psa dostala až po osmi letech přemlouvání a to jsem si na něj ještě musela nějakou tu částku našetřit, mezitím jsem měla psy u prarodičů, ale i tak to stále nebylo ono. Určitě upřednostňuji tuto variantu, neříkám, že musíte čekat osm let, ale trošku bych dítě potrápila, aby si to opravdu dobře rozmyslelo a ještě v kombinací s našetřením si pejska určitě bude vážit mnohem déle a více, než když ho dostane ze dne na den.

Pes náhrada partnera
To je nesmrtelné téma, na mysl mi přichází i několik českých celebrit, které si takto zaháněli dlouhou chvíli. Nepříjde Vám to nefér ? Najdeme si vhodného partnera a psa odsuneme na druhou kolej. Mě tedy nesmírně. Jen když si představím sebe v roli psa, je mi smutno !

Tak a teď bych ráda slyšela Vaše názory, v pokračování probereme zodpovědnost při napadení, procházkách atd...